Zachovávati jméno rodičů

bylo pilnou povinností každého zbožného syna a každá oběť, která byla přinesena v hrobce, třeba i nejmenší, jestliže při ní bylo vysloveno jméno zemřelého, pomáhala udržeti při životě osobu, jejíž jméno bylo vysloveno. Taková formule zněla podle textu, nalezeného v pyramidě krále Pepiho I. následovně: "Tvoje jméno bude žíti na zemi, tvoje jméno vytrvá na zemi, ty nikdy nezhyneš, ty nikdy, nikdy nedojdeš konce."
Devátým principem je t. zv. sahu, čili duchovní tělo, které tvořilo roucho duše. Je to ono nesmrtelné tělo, o kterém mluví sv. Pavel. Vidíme to zcela jasně z hieroglyfu, jimiž bylo toto tělo naznačováno.