Hieroglyfy

Avšak největším přínosem bylo první z písem-kursivní hieroglyfy. Egyptština se zapisovala směsicí fonogramů – tj. jeden znak pro každý zvuk – a ideogramů- tj. jeden znak pro jeden význam. Takto vzniklých hieroglyfických znaků bylo dolem sedmi se. Jejich velmi naturalistická podoba-obrazy ptáků, hadů, lidských bytostí, různých předmětů- udržovala vědce dlouho v omylu, že tyto znaky mají symbolický význam. Pravidla písma rozluštil v roce 1822 Jean Francois Champollion, díky desce objevené ve městě Rašíd. Písaři psali černým inkoustem na papyry, na úlomky kamenů a na hliněné střepy. Hyeroglyfů byly dva druhy. Hieratické, nebo-li kněžské se užívaly pro texty náboženské a oficiální . obyčejní lidé psali písmem Démotickým, která bylo jednoduší.
Jednou z mála knih, které se dochovaly jsou Knihy mrtvých a Knihy moudrých rad do života, psané na papyru.