V následujícím období, za vlády Amenemheta II., se rozvíjel čilý obchod s Puntem, Přední Asií a Krétou. Z této doby pochází významný poklad, tzv. poklad z Tódu, který byl nalezen v základech Moncova chrámu v Tódu u Théb a je považován za dar ze Sýrie (obsahoval čtyři měděné schránky s drahými kovy a polodrahokamy).

Za mírové vlády Senvosreta II. se do popředí zájmu dostala oblast Fajjúmu - největší egyptské oázy, ležící v proláklině v Libyjské poušti. Z velké části ji tvořilo jezero spojené s Nilem přítokem s četnými hrázemi a systémem umělých zavodňovacích kanálů vybudovaných Senvosretem II. Byl tedy opuštěn systém přirozeného zavlažování praktikovaný ve Staré říši. Byly tak získány obrovské plochy nové úrodné půdy a z fajjúmské močálovité krajiny se stala nejvýznamnější zemědělská oblast Egypta.