Nut

Bohyně nebe (nebeské klenby) a nebe samo. Původně byla spolu se svým manželem Gebem považována za první dvojici bohů. Jejich synem byl i bůh Re. Posléze ale byli ze svého prvenství odsunuti a stali se až třetí božskou generací v tzv. božském devateru (viz. bůh Atum). Zde byl Geb původně jejím bratrem, ale protože nebylo jiného muže na světě rozhodla se s ním vdát a počnout. Proti tomu však byl její otec Šov a pomocí zaklínadla ji proklel k neplodnosti. Nut však chtěla mít dítě a tak hrála s měsíčním bohem Thovt v kostky o jeho měsíční světlo. Thovt prohrál dohromady dvaasedmdesátinu svého světla a tu Nut proměnila v pět dní, které v době kletby jejího otce neexistovali. V každém z těchto dnů porodila jedno dítě - Usira, Sutecha, Esetu a Nebhetu. Pátým dítětem byl bůh Hor, které ho jí kněží později nepřiznali a přisoudili ho její dceři Esetě.