6. dynastie

Z období 6. dynastie známe sedm jmen faraónů. Oslabování ústřední moci a narůstání hospodářských a sociálních rozporů uvnitř egyptského státu, které se plně projevilo již v průběhu páté dynastie, začalo dospívat ke svému vyvrcholení.

Společenské postavení tehdy již dědičných správců krajů - nomarchů - se natolik upevnilo, že již neusilují o stavbu své hrobky poblíž panovníkovy pyramidy. Hornoegyptští nomarchové se stali dokonce tak mocnými, že rozhodovali o osudu samého egyptského trůnu. Když se po Venisově zeti Tetim (už 6. dynastie) ujal vlády Pepi I. (= Pjopej) vystoupil proti němu vzdorokrál Veserkare a pravděpodobně jen vojenská pomoc správců krajů Horního Egypta udržela panovníka u moci, ovšem za cenu jeho již trvalé závislosti na hornoegyptských správcích (viz sňatky s jejich dcerami).