Re

Bůh slunce a slunce samo. Slunce bylo podle představ Egypťanů jeho tělem. Byl to jeden z nejvyšších a nejstarších bohů. Byl považován (stejně jako někteří další bohové) za stvořitele a vládce nebes a světa. Jeho jméno se stávalo součástí jména panovníků, a to přímo např: Chafre, Menkaure, nebo jako dovětek - Reův syn. Re přijímal i podobu dalších slunečních bohů (Hor, Cheprer), nebo byl spojován s různými bohy (Amon-Re, Ptah-Re a další). Re každé ráno vyplul na své sluneční lodi a svými paprsky dával životadárné světlo a teplo. Večer pak vpul za obzor. V souvislosti s bohyní Nut byl Re ráno porozen a večer sněden svou matkou Nut (otcem Rea byl nejčastěji udáván Geb). Během jeho každodenní plavby po obloze číhala na Rea řada nebezpečí. Největší z nich představoval had Apop, který chtěl převrhnout jeho loď. Re vykonal čtyři původní zásluhy pro lidstvo: stvořil vzduch, stvořil nilskou záplavu, poučil je o tom, co je na onom světě, aby přinášeli objeti bohům i mrtvým a především stvořil lidstvo samé. Podobně jako v Bibli bůh lituje jakého stvořil člověka, i bůh Re není spokojen: "Stvořil jsem každého člověka rovného druhému. Vlastní mysl však porušila mé příkazy, nežádal jsem přece, aby konali zlo." Re se proto rozhodl, že lidské sémě smete z tohoto světa a tímto úkolem pověřil bohyni války Sachmetu. Ta nejdříve vyhubila lidi, kteří se vzdálili z chrámů do pouště. Pak se Re slitoval a uchránil zbytek lidstva před zkázou. Nejčastěji bývá zobrazován jako muž se sokolí hlavou a na ní sluneční kotouč.