legenda o stvoření

V Dolním Egyptě byla tato legenda o stvoření : Na počátku vše pohltila voda. Plodem energie a hmoty Chaosu byl bůh Atum (později Re-Atum) = bůh, který stvo-řil sám sebe. Z důvodu osamělosti, při masturbaci, dal z vystříknutého semene vzniknout bohu vzduchu Šovovi a bohyni vlhkosti Tefnut. Ti se ze zvědavosti potopili do vody. Atum se o ně bál. Když se vynořili, ronil slzy radosti, které se staly lidskými bytostmi. ATUM je tvůrčím principem veškerého života, je nejvyšším zdrojem moci faraónů; na hlavě nosí spojené koruny Dolního a Horního Egypta. Atum věnoval Egyptu Nil se životadárnými záplavami. Atumovi jsou zasvěceni: býk, lev, ještěrka. Had znamená konec světa, který přežije jen Atum a Usirev. Atum-Re se každou noc plaví podsvětím od západu zpět na východ, k ránu; tato plavba je pro něho velmi nebezpečná, často zde musí zápasit s nebezpečným vládcem podsvětí, hadem Chaosu, Apofisem. Bohové Šova a Tefnut zplodili bohyni nebes Nut a boha Země Geba. Ti zase dali život bohu smrti a vzkříšení Usírovi, bohu zmatku, bouře, pouště a války Sutechovi, bohyni strážení a kouzel Esetě, ochranné bohyni Nebthetě. Tito bohové tvořili HELIOPOLSKÉ DEVATERO. Sídlili v Heliopolis (Sluneční město) a ovládali celý Egypt. Od nich se odvíjí představy o vzniku živlů; země, vody, vzduchu, slunce, bouří a stvoření lidí.