CHRÁM V LUXORU.

Théby byly od VI. dynastie hlavním městem Horního Egypta. Největší rozkvět zde byl za XVIII. dynastie, žilo tu až půl miliónu obyvatel.
Chrám založil Amenhotep III., rozšířil ho Tutanchamon a Ramesse II. Příchod od Karnaku lemuje alej sfing, původně s beraní hlavou. Pak následují dva obelisky (výš-ka 25 m), symbol slunečního paprsku (od roku 1836 je jeden v Paříži). U vstupní brány jsou dva mohutné kolosy (sedící postavy Ramesse II. s královnou Nefertari u pravé nohy). Pak je mohutný pylon Ramesse II. (šíř-ka 65 m, výška 23 m); za ním je nádvoří Ramesse II. (50 m široké, 57 m dlouhé) jež vybočuje z osy chrámu. Okolo nádvoří jsou dvě řady (74) papyrových sloupů, mezi nimiž stojí sochy krále. Dále je velká kolonáda (14 sloupů). Před vstupem do nádvoří Amenhotepa III. stojí dvě dvojité sochy Amona a Mut, za nimi na stěnách jsou reliéfy s výjevy ze „Slavnosti údolí“. Na západní stěně je výjev procesí bárek z Karnaku do Luxoru, východní stěna zobrazuje jejich cestu zpět. Ze tří stran jsou dvě řady sloupů. Navazuje hypostylová síň s papyrovými sloupy (200 let před hypostylem v Karnaku). Pak je Římská svaty-ně (užívána za nadvlády Říma). Ve svatyni zrození jsou reliéfy symbolického „bož-ského zrození“ Amenhotepa III. (spojení jeho matky Mutemvie s Amonem). Ale-xandr Veliký zde vybudoval svatyni bárky. Při „Svátku údolí“ (Opet), se zde konalo rituální představení : Faraon, jakožto Amon, zavedl svou ženu do ztemnělé „Síně božského zrození“ k Thovtovi (bůh s hlavou ibise), který ji předpověděl brzké narození dítěte. Amon pak nařídil Chnumovi (božskému hrnčíři), aby vymodeloval chlapce a jeho „Ka“ (božského nesmrtelného ducha dítěte. Královna v přítomnosti Hathory, Esety a Nebthety otěhotní a porodí božského syna (syna Amonova). U vstu-pu v pravé části Ramesova nádvoří jsou svatyně (Amona