Po délce chrámu

= střední loď je vy-šší, v horní části tvoří boční kamenné mříže bazilikální osvětlení posvátného prostoru. Ve střední části jsou sloupy vyšší. Sloupy působí svým odvozením a barev-ností z rostlin, jako les stvolů a květů podpírající strop. Celý objekt chrámu symbo-lizuje původní stvoření světa a života z pravod. Slunce ráno vycházelo v bráně pylonu a vysílalo paprsky do svatyně. Přes den putovalo celým chrámem. Bohové i svět povstali z vody. Proto je podobenství čistého vzniku ve vodním prostředí. V hy-postylu mají hlavice sloupů tvar vodních rostlin. Spodní pás stěn i sloupů zdobí ba-revné reliéfy vodních rostlin. Architráv a strop je zaplněn reliéfy nebes. Na stěnách a sloupech jsou scény s králem (otočeným čelem ke svatyni), provádějící rituály uctívá-ní boha. Další prostory mají zvyšující se podlahy a snižující se stropy = zmenšují se. Svatyně je nejmenší, socha v ní hledí ke vstupní bráně, přijímá tvořivou sílu slunce. Komorní, intimní prostor; zšeřelé tajemné i magické svatyně vyjadřují atmosféru set-kání s bohem. Vyvýšení svatyně zároveň symbolizovalo Pahorek stvoření. Tak prvky, články a prostory architektury definovaly vcítění do víry.