Dány jsou ti tvé oči,

abys viděl, tvé uši, aby slyšel (,co se mluví); tvé nohy chodí, tvé ruce a tvé rámě se ti pohybují. Pevné jest tvé maso, zdrávy jsou tvé žíly. Máš radost z celého svého těla a prohlížíš si své údy; jsou všecky a jsou zdrávy; není na tobě nic zkaženého. Máš svůj skutečný cit, máš své dřívější srdce.
Vcházíš do nebe ..................................................................... ; denně jsi volán k jídelnímu stolu Vennofrovu, dostáváš chléb, jenž přichází před [něho], a obětní dary, patřící pánu nádherné země. Jíš koláče po boku boha u velkého trůnu, pána devatera bohů a vracíš se odtamtud na místo svého pobytu v prvním soudním sboru bohů. Procházíš se se služebníky Horovými a stáváš se jejich přítelem. Odcházíš a přicházíš a [odnikud] nevracíš se s nepořízenou; nejsi odháněn od bran duatu, dveře horizontu jsou ti otevřeny; závory samy se ti otvírají.