Vcházíš do síně obou pravd.

Pozdravuje tebe bůh, jenž jest uvnitř, a ty usazuješ se v říši mrtvých. Vstupuješ do města Nilu a srdce tvé se raduje, když vzděláváš svůj pozemek na nebeských luzích. Co potřebuješ, máš z toho, co sklidíš, když dostaví se žně pšenice.
Přivazují ti vlečné lano k lodi a pluješ, kam si přeješ. Každého rána opouštíš hrobku a každého večera se vracíš. V noci svítí tobě svítilna, dokud slunce neozáří tvá záda. Volají na tebe: "Buď vítán, buď vítán v tomto svém domě žijících!" Vidíš Rea na horizontu nebe a díváš se na Amona svítícího, když denně spokojeně se probouzíš.
Všecky škody ti [způsobené] jsou odstraněny, a ty procházíš věčností radostně, jsa v přízni boha, v tobě sídlícího. Srdce tvoje jest u tebe a neopouští tě. Tvé pokrmy jsou neustále [připraveny] na svém místě.