Berl. museum čís. 20 376. Uveřejněno v Aeg. Inschr. aus d. k. Museum zu Berlin II. 127—130.
Názory o posmrtném životě nebyly s počátku Achuenatonovým náboženstvím dotčeny. Teprve nápisy z mladší doby El-amarnské nabývají rázu vtištěného jim novými názory. Žel, že mi jejich publikace nejsou přístupny. Nápis zde uvedený obsahuje obětní říkadlo »Král dává oběť«, na jehož původní význam se však již zapomnělo, a jemuž přičítán byl kouzelný účinek i na předměty, patřící živým.
Král dává oběť. Žijící Aton, pán věčnosti, jenž řídí osud, dává úrodu a udržuje na živu všecko, co stvořil, kéž dá přicházeti s pochvalou a odcházeti s láskou ................................ ducha králova ............... , na něhož on nezapomíná ředitele stavebních prací v Achutenatonu, Maanechtufa znovu žijícího.