STŘEDNÍ ŘÍŠE

/2040-1640 př.n.l./ XI.-XIII. dynastie

HLAVNÍ MĚSTO THÉBY (WÉSET). XI. dynastie, Mentuhotep I. sjednocuje Horní a Dolní Egypt. Roste význam boha Slunce Amona /2040-1991 př.n.l.
HLAVNÍ MĚSTO MEMFIS (MENNOFER). Amenemhét I. zakládá XII. dynastii (1991- 1783 př.n.l. - 8 faraónů). XIII. dynastie (1783- 1640 př.n.l. - 70 faraónů)
Snaha obnovit prosperitu a řád 1926 př.n.l. byla dobyta na jihu Nubie. Vzniklo literární dílo, Sinuhet (zobrazuje ideál cílevědomého, ukázněného a mravného muže). Roste význam kultu říše mrtvých. Usír zajišťuje „poslední soud“ spravedlivě pro kaž-dého. Faraón se ztotožňuje za života s bohem Slunce (je jeho zhmotněním, zástup-cem), po smrti s bohem podsvětí Usírem. Usír zajišťoval i život věčný po smrti, v zá-hrobí, všem. Tím se omezila výlučnost posmrtného života jen mocné vrstvy. Na-léhavě začíná působit sebe posuzování morálky a svědomí v úzkosti před soudem v podsvětí. Moc Egypta ovlivňovala i Sírii a Palestinu. Byly vysušeny a zúrodněny močály při Fajjůmu. V Abydu (mytologický hrob Usira), je do chrámu boha říše mrtvých ukládáno mnoho soch a stél, jako hold úcty a pokory. Postavení faraóna je otřeseno. Ztrácí se sebevědomá, všemocná idealizovaná podoba (staré říše). Nyní se prosadila podoba přísného výrazu tváří, strohého a střízlivého charakteru. Senvosret III. (XII. dynastie) zavedl tři ministerstva (pro sever, jih, Nubii); v čele vždy zástupce faraona. Dávají příkazy místním úředníkům (ti dál písařům). Tak zásadně omezil mí-stní moc šlechty.