populace

Městská populace činí přibližně
43,00 %

Počet Egypťanů trvale žijících v zahraničí

750.000

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Zdroj CBE
18,3 mil = 27,0 %




Půlroční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

Roční přírůstek obyvatelstva představuje 2,00 %

porodnost (na 1000 obyvatel) 27,80
úmrtnost (na 1000 obyvatel) 8,27

Věkové složení v procentech:

věk %
do 5 let 11,6
5-10 12,9
10-15 13,3 do 15 let celkem 37,8 %
16-20 11,6 do 20 let celkem 49,4 %
21-30 16,0
31-40 13,2
41-50 9,8
51-60 5,9
61-65 2,7
66 a více 3,0

Geografické podmínky

Rozloha
celkem 1 001 450 km2
z toho země 995 450 km2
voda 6 000 km2
obydleno 53 800 km2 (5,3 %)
kultivováno (přibližně) 33 600 km2 (3,4 %)
celková délka egyptského pobřeží 2 936 km,
z toho připadá 995 km na Středozemní moře,
1.941 km na Rudé moře
Zdroj: Central Bank of Egypt - CBE

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva


Podle posledního sčítání v lednu 1998 je celkový počet obyvatel
Podle posledních odhadů
62,687 mil
67,8 mil

Z toho trvale žijících v zemi
66,00 mil

Přechodně pracujících v zahraničí přibližně
1,80 mil

Průměrná hustota obyvatelstva

67,8/ km2

Největší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské deltě, maximální koncentrace pak v městských aglomeracích (orientační)


2000/km2

Extrémní hustota je v káhirské městské čtvrti Mattaria, téměř

V pouštních oblastech méně než
83 tis/km2

2/km2

Na scénu nastoupil specialista v zaklínání.

Ve starém Egyptě ženy rodily na cihlách. Pro egyptské ženy byl skutečně obvyklý porod v podřepu, při kterém měla rodička podloženy nohy cihlami. Z cihel se dalo sestavit docela praktické porodní lůžko a navíc šlo o onu osudovou cihlu, jíž se poprvé dotklo tílko novorozence. Neboť do ní bohové vepsali budoucnost dítěte. Vedoucím porodnického týmu bohů byl Bes, tlustý zamračený trpaslík, který měl za úkol odhánět zlé duchy.
Řecký lékař, Hérofilos (nar. Kolem r. 300 př. n. l.), působící v Egyptě poprvé prováděl veřejné pitvy na mrtvolách. Objevil 3 mozkové blány, popsal spojení mozku s míchou, mozkové nervy, strukturu oka a vymyslel jméno pro dvanáctník. Jako Hippokratův zastánce modifikoval jeho teorii že: vyživovací síla má sídlo v játrech, oteplovací v srdci, myslící v mozku a vnímající v nervech. Před Hérofilem se totiž soudilo, že jsou nervy duté, aby jimi mohl proudit vzduch, a nebo že sperma vzniká v mozku a míchou stéká do varlat.
Rovněž Erasistratos objevoval. Podařilo se mu objevit výstupy nervů z lebky a již rozlišoval žíly od tepen.

Když ani čípky

nepomohly, nezbývalo, než namíchat klizma. Klistýr po Egyptsku představoval sladké pivo smíchané s olejem, vonnými silicemi a ještě něčím tajným, co bylo pouze pro samotné faraony. Jako prostředek krajní nouze zbývalo vykuřování konečníku. Smyslem vykuřování bylo ještě horším pachem přehlušit zkažený vzduch v útrobách (což se hodilo spíše pro obyčejný lid), nebo naopak libou vůní naladit střeva ke kýžené činnosti. Na rozpálené kameny pod vznešenými hýžděmi faraona se nasypala směs vonných pryskyřic s myrhou, puškvorcem, jalovcem či terpentýnem. Pokud se neulevilo, bylo zle.

Egyptské lékařství

Mezi odborníky pro choroby ušní, oční, kožní a jiné zastával významné postavení i "znalec tělesných tekutin" a "strážce konečníku". Strážce konečníku byl odborný lékař. V palácích na Nilu věnovali konečníku a jeho obsahu mimořádnou pozornost. Vnitřní choroby Egypťané ještě neznali, a tak různé břichaboly, koliky a ujímání přisuzovali poruchám vyprazdňování. Zajisté docela správně. Při zácpě se lékař dostavil okamžitě. Moudře pokýval hlavou a jako vždy poslal pro otroka, aby přiklusal s projímadlem, jehož základem již tehdy byla ricinová semena a připravil rovnou i stolicopudné čípky z ovčí vlny smočené ve zvířecí žluči.

V.

K tomu,aby člověk viděl pyramidy stačí jen mít pár tisíc a zajet si na dovolenou do Egypta.Ovšem musí mít štěstí,protože zde probíhají rekonstrukce a k pyramidám se pouští jen 300 lidí denně.K tomu,aby člověk chtěl pyramidy znát a ne se jen na ně dívat musí toho však udělat víc.Musí se dostat na vysokou školu.V ČR je to na Filozofickou fakultu UK.Po vystudování by se měl snažit dostat do nějaké expedice.Česká expedice pracující na vykopávkách u Abúsíru je vedena Českým egyptologickým ústavem UK při vykopávkách v Egyptě.Zájem o to je však velký a míst málo


Prameny:Pyramidy:tajemství minulosti;Prof.PhDr. Miroslav Verner,DrSc. ;Academia ,Praha 1997
Život Starých Egypťanů;Evžen Strouhal;Panorama;Praha 1989

Ze žijících

je zejména známý Dieter Arnold. Pro Německý archeologický ústav v Káhiře prováděl vykopávky v Tárifu,Dér el-Bahrí,Dahšúru a jinde.Nyní vede vykopávky americké archeologické expedice Metropolitního muzea z NY v Lištu.Za nejvýznamnějšího znalce stavebního umění starých Egypťanů je považován Jean Philippe Lauer.V Egyptě působí již od 20.let.Zabývá se rekonstrukcí pyramid v Sakkáře.Zajímá se zejména o Džoserovo pyramidu.Nynější ředitel Německého archeologického ústavu v Káhiře ,Rainer Stadelmann, se zabývá o vykopávky na pohřebišti v Dahšúru.Platí za nejvýznamnějšího současného znalce egyptských pyramid.

Od roku

1981 se prováděl arch.výzkum také šachtových hrobů ze Sajsko perské doby:
K těmto výzkumným pracím se roku 1991 ještě přidaly výzkumy hrobek Kaapera,Feteka,Iteje Ge...y

4,
Egyptology bychom měli rozdělit na současné a již nežijící.Mezi neslavnější nežijící patří jistojistě Carter Howard(1874-1939),který objevil vstup do Tutanchamonovy hrobky.Byl to britský egyptolog,kreslič a archeolog,jenž pracoval zejména v Údolí králů,a který zde v listopadu 1922 objevil vstup do faraónovy hrobky.
Dále je to výše zmíněný J,F,Champollion.Druhý nejvýznamnějším egyptologem byl Karl Richard Lepsius,který založil egyptologii na univerzitě v Berlíně,podílel se významně na budování Egyptského muzea v Berlíně,vedl slavnou pruskou výpravu v letech 1842-45 do Núbie a Egypta.Své poznatky shromáždil v dosud největším díle o Egyptě s názvem Denkmaler aus Aegypten und Aethiopien. Náš zástupce se jmenoval Jaroslav Černý (1898-1970),který se podílel na vykopávkách v Dér el-Medíně.Byl vynikající znalec egyptštiny (zejména novoegyptštiny),hieratického písma a dějin Egypta v době Nové říše.

který

,přednášel na Boloňské univerzitě.Dalším ze známých českých egyptologů byl František Lexa,který roku 1905 publikoval první české překlady staroegyptských textů.Roku 1919 se stal mimořádným profesorem na UK a na Filosofické fakultě prováděl první přednášky z egyptologie.Jako řádný seminář byla egyptologie ustanovena roku 1925 a dva roky poté se F.Lexa stal řádným prof.Když se Jaroslav Černý vrátil roku 1930 z franc.vykopávek v Dér el-Medíně.stal se soukromým docentem eg.na UK. Roku 1946 odešel do VB a zde pak působil jako profesor eg.na Oxfordu a v Londýně.Mezitím začal Lexa publikovat jeho dosud uznávanou Grammaire démotique-gramatiku démotštiny, a to v letech 1938 až 1951.Roku 1954 se docentem egypt.stal také Zbyněk Žába.Roku 1958 byl na UK založen ČEÚ v Praze a Káhiře.Ve stejný rok-1960,kdy byl do fce ředitele ústavu jmenován Z.Ž,zemřel F.Lexa.V letech 1961-1965 se ČegÚ UK zúčastnil akce UNESCO v Núbii a podnikal výzkumy v Kertásí,Tafě,Wádí Kitně a Kalábši.Taktéž se plně věnoval výzkumu na Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru a to až do roku 1974.Mezitím v roce 1970 zemřel J.Černý a o rok později i Z.Ž.Místo něj byl jmenován F.Váhala ředitelem ú.Ten bohužel o 3 roky později také zemřel a novým ředitelem se stal nynější Miroslav Verner.Od roku 1976 probíhaly výzkumy v jižní části královského pyramidového pole v AS a to tyto :

svitky

Po rozluštění h. Začaly svitky,nápisy i jiné texty konečně promlouvat.Nyní se ovšem přidaly i práce archeologické.Éru systematických vykopávek však zahájil až v roce 1850 Auguste Mariette.Taktéž vybudoval i první muzeum egypt.památek v Búláku a položil základy památkové správy v Egyptě.

3,Česká egyptologie je datována do celkem starého období.V roce 1878 se naším prvním egyptologem stal Jan Kminek-Szedlo

Champolloin

Ten někdo se jmenoval Jean-Francois Champolloin. Pocházel z Figeacu v JV Francii a byl též považován za zázračné dítě.První velký objev učinil Ch v den svých 31 narozenin-23.prosince 1821.Přišel na to,že teorie o čistě ideografické (znak znamená to,co přestavuje) povaze hieroglyfů je mylná.Spočítal,že na 486 řecký slov je potřeba 1419 hieroglyfů.Ovšem dnem rozluštění hieroglyfů se stal až až 14.září 1822.Pomocí koptštiny a porovnávání přišel na to,jak hieroglyfy správně číst.Tak byla otevřena cesta k poznání starého Egypta, která se uzavřela před půldruhým tisíciletím.

V červenci

1799 při rozšiřování opevnění města Rosetty (er-Rašíd) objevili Francouzi kousek kamenné desky,stély,která byla popsána hieroglyfickým,démotickým a řeckým písmem.Fr.pochopili ,že právě tato stéla je klíč k rozluštění hieroglyfů.Také si to však uvědomili Angličané a po fran.porážce museli fr.odevzdat jak stélu,tak všechny podklady k ní.Později,po rozluštění,se ukázalo,že stéla představuje dekret egyptského kněžského synonydu,který se na počest mladého panovníka Ptolemaia V.Epifana sešel v Memfidě 27/3/196 př.K.Objevní desky se rozneslo a za chvíli na jejím rozluštění pracovalo hodně významných vědců.Švéd Johan David akerblad určil základní číslovky a identifikoval i vlastní jména.Další muž,Angličan Thomas Young-zázračné dítě,přečetl několik slov,rozluštil několik značek a určitě by svou pracovní metodou dosáhl kýženého výsledku,kdyby jej někdo nepředběhl.

Základy egyptologie

byly položeny již za vlády Napoleona Bonaparteho,když se on se svými vojsky dostal do Egypta.Napoleon dobře věděl,jakou hodnotu mají pyramidy, a proto se je nijak nesnažil poničit, naopak.Ještě je nechal zkoumat svými odborníky v armádě.Část francouzské armády pod velením NB totiž obsahovala 151 odborníků z nejrůznějších oborů-matematiků,arabistů,astronomů,zeměměřičů,lékařů,inženýrů, kresličů, tiskařů aj.Měli za úkol měřit,kreslit ,pořizovat plány a mapy a klást solidní základy pro správu budoucí "fran.kolonie".Francouzi byli roku 1802 poraženi,ale přesto právě oni položili základy egyptologie.Francouzi byli po příjezdu do Egypta okouzleni starodávnými památkami.Mezi nimi byl i malíř Dominique Vivant Denon. Ten zachytil své dojmy v obrazech ke knize Voyage dans la Basse et la Haute Égypte.Tato kniha byla přeložená ihned do ang.a němčiny přispěla k tomu,že Evropu zasáhla touha po všem egyptském.Egypt ovládl vše-módu, kulturu,umění i design.Po úspěchu této knihy vyšla z úst generála Klébera myšlenka,aby se začalo se sepisováním souboru knih o Egyptě.Dílo nazvané Description se l´Ëgypte bylo rozděleno do 4 zákl.částí : antiquités,état moderne,Histoire naturelle a Carte topographique.Svazky se vydávaly 19 let.Od roku 1809-1828.Tak byly položeny základy,avšak při jejím vzniku sehrála roli náhoda.

II.

1,Tato věda studuje vznik pyramid a chrámů, život obyčejných lidí i králů.Studuje texty a nápisy na domech.Hlavní téma je ovšem studium pyramid a chrámů.Pyramidy.Každý určitě zná div světa,Cheopsovu (Chufevovu) pyramidu.Spolu s touto pyramidou tvoří známou trojici ještě pyramidy Rachefa a Menkaurea,už méně známých faraónů. A také si každý vzpomene na sfingu,lva s hlavou neznámého faraóna. Egyptologie není jen zkoumání věcí jako takových,ale také se snaží zjistit pravou podstatu toho,proč vznikly.Proč,kdy a kým byla postavena sfinga a za jakým účelem?Proč nebyly v Cheopsově pyramidě objeveny žádné nádherné malby,ale jen pár hieroglyfů?Na tyto a ještě i další otázky se snaží všichni egyptologové najít správnou odpověď.Objevuje se zde sice pár odvážných teorií,ale která z nich je správná?

Egyptologie

To slovo samo o sobě ukrývá něco tajemného,dávného a mystického.Každý si pod ním určitě představí hlavně pyramidy a jiné monumentální stavby,jako chrámy,sochy ap..Po chvíli si vzpomene i na poušť,na řeku Nil,na města Théby a Memphis.Poté snad i na hieroglyfy. Především však na starověkou vyspělou civilizaci. Na civilizaci, která uměla až podivuhodně přesně počítat,vyznala se ve hvězdách a která uctívala mnoho božstev.Například boha Slunce Ra(Re),Thovta,Ptaha, Isis,Hapi aj.Na civilizaci,která ve své době byla nejbohatší, nejvyspělejší a nejvýznamnější.Proč egyptologie?Protože já toužím poznat tuto slavnou a v podstatě nepřekonatelnou civilizaci.Jistě,o Egyptě byli již mnohé napsáno,ale bylo to opravdu vše?Samozřejmě ,že ne a já chci vědět více,protože Egypt je zajímavá země.Plná záhad.Některá už rozluštěná a některá zdaleka ještě ne.Vždyť kdyby bylo objeveno vše,proč by pořád byly plánovány další a další expedice na vykopávky do Egypta.Například vykopávky v Abúsíru,které provádí Český institut egyptologie. ............

PÍSMO

Na hospodársko-správne účely, spisovanie pozemkových listín, na vyberanie daní, či na realizáciu náboženských predstáv o posmrtnom živote sa v Egypte používalo obrázkové písmo (po grécky hieroglyfy). Predchodcom hieroglyfického systému písma boli sumerské piktigramy. Postupne sa zjednodušovalo na hieratické (posvätné), ktoré používali najmä kňazi a najredukovanejšou formou písma sa stalo démotické písmo (ľudové). So vznikom týchto “posvätných rytov”, tohto “monumentálneho” písma súvisel aj vznik pisárskej funkcie, ktorá bola nevšedne povýšená nad ostatnými zamestnaniami. Hieroglyfy boli tesané do kameňa, vyrezávané do dreva, alebo maľované na steny chrámov a hrobiek. Mená sa vpisovali do obdĺžnikovitých útvarov s podstavou - kartuší. Pre démotické písmo slúžil vynález papyrusu, t.j. lisovaných, priečne poukladaných prúžkov šachora (papyrusového kra), ktorý rástol v hojnom počte v bažinatých zátokách Nílu. Na písanie slúžilo trstinové pero.

NESKORÁ DOBA

Nástupom núbijských vládcov 25. dynastie sa na čas obnovila zašlá sláva Egypta, no toto archaické obdobie poškvrňujú vpády Asýrčanov a kruté násilie rozpútané v šiestom st. Ešte kráľovi Psammetichovi I. sa podarilo udržať nezávislosť nílskej Delty, lenže nejednotnosť v národných otázkach a triedne záujmy šľachty či kňazstva vyvrcholili vpádom perzského panovníka Kambyzésa, čím sa Egypt stáva provinciou Perzskej ríše. Medzi rokmi 404-342 pnl. sa uchytila vláda 28-30 dynastie, no druhá invázia Peržanov, až nakoniec výboje Alexandra Macedónskeho roku 322 pnl. položili Egypt definitívne na lopatky, a tým zbavili egyptské obyvateľstvo ďaľších ilúzií a nádejí o honosných časoch veľkých faraónov. Natrvalo poznačil Egypt vpád Arabov 641 nl., čím bol uvrhnutý do tieňa moderných európskych národov.

Nastupujúca

dynastia Ramessovcov odrazila nápor Líbyjcov a Chetitov, najmä jej najvýznamnejší panovník Ramesse Veľký (II), ktorý uzavrel prvú mierovú zmluvu na svete sobášom svojej dcéry za chetitského kráľa Chattušila III. po bitke pri Kadeši. Svoju rezidenciu preložil do Pi-Ramesse (Ramessum), položil základy Suezského prieplavu a práve on bol tým tvrdohlavým faraónom, za ktorého sa odohral biblický exodus (návrat židovských zajatcov do Palestímy).
Ramessovi III. sa ako poslednému faraónovi podarilo stabilizovať politickú situáciu v Egypte tým, že porazil Líbyjcov a rozdrtil nápor “morských národov” (kmeňových skupín, vznikajúcich na začiatku 14 st. pnl. na ostrovoch a v prímorských pásmach východného stredomoria).
Centrálnu moc postupne oslaboval rastúci vplyv kňazov Amonovho chrámu vo Veséte a veľmožov, no aj administratívne rozdelenie na Horný a Dolný Egypt, čo sa aj vykryštalizovalo do “božieho štátu Amona”, s vládcami z radov Thébskeho kňazstva a svetskej Delty s mocou faraónov ďaľších dynastií s hlavným mestom Tanis.

Théby

Hlavným mestom zostávajú aj naďalej Théby a keďže prevládal kult boha Amona, ústredným chrámom zostáva chrám Amona-Rea v Karnaku. Postupne sa rýsuje rozkol medzi kňazskými prívržencami Amonovho kultu a kráľovským dvorom. Útok proti Vésetskému kňazstvu podnikol Amenhotep IV., ktorý prehlásil monoteizmus boha slnka Réa, prejavujúceho sa viditeľne v slnečnom kotúči Atone. On sám zložil hymnus na nového boha Atona zmenil si meno Amenofis (=“Amón je spokojný”) na Achnaton (Echnato, “prospešný Atonovi”). Po jeho smrti získali kňazi starý vplyv a za panovníka mladučkého Tutanchamona sa vrátili k starým poriadkom.

NOVÁ RÍŠA

Votrelcov vyhnal až Ahmós I. okolo roku 1560, čím započal zlaté obdobie egyptských dejín, kedy dosiahla táto nílska civilázia najväčšie územné rošírenie a vrchol kultúry. Rozvoj medzinárodného obchodu, ktorý uviedol Egypt do styku s význačnými oblasťami Starého Orientu, sa niesol v ovzduší egyptskej expanzívnej politiky. Hlavnou záujmovou sférou Egypta sa stala Núbia a v Ázii Syrská oblasť. Už za vlády Thutmósa I. sa výrazne prejavil vzostup vojenskej moci, čo malo za následok dobývanie geograficky významného Syropalestínskeho územia a prenos oslavy bojovníka-hrdinu do mytológie. Nadvládu nad Orientom a hodnosť svetovej veľmoci Egyptu získal Thutmós III. Svetová ríša ležala u nôh faraóna, čo vynieslo Egyptu bohatú vojnovú korisť v podobe zlata, dreva, zbraní i nerastného bohatstva, a rozkladala sa od hlbokého sudánskeho juhu, cez Síriu až za Eufrat. Problém poslušnosti v dobytých územiach riešil Thutmós III. aj jeho potomok Amenhotep II. politikou sobášov.

rozpad

Krikľavú situáciu, ktorá nastala rozpadom Egypta využívajú kočovné kmene Hyksósov na vpád. Dobré zbrane, najmä vojenské bronzové sekery a meče dopomohli k prenikaniu do vnútrozemia. V delte Nílu založili mesto Hatvóret (Auaris), z ktorého riadili títo tzv. “vládcovia púští” 108 rokov osud Egypta. Do dolnoegyptských nóm dosadzovali svojich vladárov a Horný Egypt si musel svoju nezávislosť vykupovať odovzdávaním daní.
Kyksósovia prevzali egyptské náboženstvo i kultúru a obohatili ich. Zároveň prehĺbili kontakt s Predným Východom, čo bolo kladným prínosom pre rozvoj hospodárstva v Egypte.

Taekwondo je víc než umění pohybu

Taekwondo je fyzikální výraz pro lidskou vůli přežít. Navíc je spojeno s činností, s jejíž pomocí mohou být splněny duševní cíle člověka. V zásadě souvisejí všechny pohyby v taekwondo s pudem sebezáchovy a s vůlí bránit se.S rostoucími potřebami přejímá taekwondo další pozitivní elementy.Ty vedou v konečné fázi k přemožení vlastního ega, čímž tento sport dostává filosofickou dimensi.
Význam duševní.

vlastníctvo

Nárast súkromného vlastníctva aj počtu otrokov išiel ruka v ruke s rozvojom remesla, zosilnením obchodu a rastom počtu miest. Hospodárskym cieľom mala slúžiť expanzívna zahraničná politika, ktorá sa prejavila v ťažení proti Líbii, Núbii, na Sinaj, i do plodnej Syro-palestínskej oblasti. Prekvital obchod s Krétou, Cyprom a Syropalestínskym pobrežím a budovali sa nové zavodňovacie stavby. No Egypťania žili v absolutistickej a totalitárnej moci riadenej byrokratickým úradníctvom pod tvrdými trestami, čo podnietilo vznik nepokojov a rozpad ríše za XIII. dynastie.