Stavitelské umění a architektura starého Egypta

ejznámější ze všech je asi Cheopsova pyramida, monumentální a obklopená tajemstvím, tak přečkávala skoro 4500 let. Cheopsova pyramida je 138m vysoká(původní výška byla 147m), 227,50 m měří jedna její strana a byla postavena z více než dvou a půl miliónu vápencových kvádrů, které průměrně váži dvě a půl tuny. Těžká stavba váží celkem přes šest set miliónů tun a mohla být vybudována jen s pomocí ramp, soustav pák, válců a saní tažených dobytkem. Přes tyto primitivní podmínky se starým Egypťanům podařilo vytvořit dílo s enormní a těžko dosažitelnou přesností. Původně hlazená ztratila časem svůj leštěný vápencový obklad Nikdo nemůže však vysvětlit, proč byla tato pyramida postavena. Podle jedné teorie měla být náhrobkem faraónovým, podivné je jen to, že v této ani v jiných pyramidách nikdy nebyla nalezena těla zemřelých. Oficiální delegace našla kamennou rakem prázdnou bez sebemenších známek předchozího otevření.

Egypt

Pří slově Egypt se nám většinou vybaví pyramidy, posvátná řeka Nil a tváře faraónů vytesané do kamene. Ze starověkých říší měla nejdelší trvání. Existovala skoro 3000 let. Již v roce 3000 př. n.l. vládl v Egyptě faraón. Nechával se obklopovat přepychem a po celý svůj život řídil výstavbu své hrobky.

Pyramidy

Nejznámějšími hrobkami faraónů jsou bezpochyby pyramidy, které jsou staré skoro 4000 let. Tyto monumentální stavby se vyvinuli z původních kamenných lavic zvaných mastaby. První stupňovitou pyramidu nechal postavit farao Džoser. Potom už zbýval jen malý krůček ke klasickým pyramidám. Nejsilnějším dojmem na návštěvníky působí tři mohutné pyramidy v Gíze – Cheopsova, Chefrénova a Mikerinova. Hluboko v kamenné mase pyramidy anebo pod ní se nacházela pohřební komora. Přístupová cesta byla zazděna a pečlivě zakryta, avšak ani to nechránilo krále před lupiči, kteří toužili po bohaté pohřební výbavě.

Peněžní jednotka

a její dělení, používání cizích měn

Peněžní jednotkou je egyptská libra L.E. nebo LEG (EGP) = 100 piastr.
Bankovky jsou vydávány v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 librové, dále 50 a 25, 10, 5 piastr. Mince jsou v hodnotách 25, 10, 5 piastr.

Volně směnitelnou měnou za egyptské libry jsou dolary, britské libry, Euro a další měna západoevropských zemí a většina arabských měn. Zpětná směna egyptských liber za volně směnitelnou měnu je v současné době velmi obtížná. V některých soukromých obchodech, restauracích a tržištích je možná platba i v USD, ve státním sektoru je to vyloučeno.

Governoráty jsou dleny na:

a) mstské: Cairo, Alexandria, Port Said, Suez
b) governoráty Dolního Egypta: Damietta, Dakahlia, Sharkia, Kalyoubia, Kafi - El- Sheikh, Gharbia, Menoufia, Behera, Ismailia
c) governoráty Horního Egypta: Giza, Beni Suef, Fayoum, Menia, Asyout, Suhay, Qena, Aswan, Luxor
d) hraniní governoráty: Red Sea, El-Wadi El Gidid, Matrouh, North Sinai, South Sinai

Hlavním městem je Cairo (Káhira) s 12,0 mil. obyvatel plus denní migrace 2 mil.,
dalšími největšími městy jsou Alexandria - 3,33 mil. obyvatel,
Port Said - 0,47 mil. obyvatel,
Suez - 0,42 mil. obyvatel.

Administrativn-správní lenní,

hlavní msto a další velká msta

Administrativn správní lenní tvoí 26 governorát a zvláštní správní okrsek msta Luxor. V ele governorátu je guvernér jmenovaný prezidentem. Guvernéi jsou vybaveni rozsáhlými správními a policejními pravomocemi. Governoráty se lení na provincie, vedené pedsedou mstské rady, který je zvolen na ptileté období. Provincie se dlí na místní správní centra, rovn s voleným správcem na ptileté období. Nejniším správním útvarem jsou vesnické rady, ízené starostou vesnice "omdou", rovn s ptiletým volebním obdobím.

Náboenství

Hlavním náboenstvím je islám, který vyznává 90% obyvatel.
Menšina obyvatelstva ( 10%) vyznává náboenství koptské (kesané), ímsko katolické, ortodoxní ecké a anglicko protestantské.


1.7. Úední jazyk a ostatní nejastji pouívané jazyky

Úedním jazykem je arabština.
Vtšina pracovník ve státních institucích a podnikatelské sfée mluví anglicky.
Rovn vtšina publikací ve státním sektoru je vydávána v arabsko-anglické mutaci.
Okrajov se pouívá francouzština a nmina.

Národnostní sloení

vyšší ve mstech. Na venkov je enská ást populace vtšinou nevzdlaná.

Rozloení pracovních sil
Nejvíce práceschopného obyvatelstva se zabývá zemdlstvím, chovatelstvím a rybástvím. Následuje prmyslová sféra a oblast slueb.
Národnostní sloení

Dominantní skupinou jsou Arabové.
Další malé národnostní skupiny tvoí Berbei, Beduíni, Bednové, Nubijci.
Nepatrné mnoství tvoí Evropané - Italové, Francouzi, Angliané, Arméni a ekové.

Prmrný roní pírstek

obyvatelstva a jeho demografické sloení

Roní pírstek obyvatelstva pedstavuje 2,00 %

porodnost (na 1000 obyvatel) 27,80
úmrtnost (na 1000 obyvatel) 8,27

Vkové sloení v procentech:

vk %
do 5 let 11,6
5-10 12,9
10-15 13,3 do 15 let celkem 37,8 %
16-20 11,6 do 20 let celkem 49,4 %
21-30 16,0
31-40 13,2
41-50 9,8
51-60 5,9
61-65 2,7
66 a více 3,0
Tém polovina obyvatelstva je ve vku do 20 let, co pináší znaný tlak na trh práce a sociální sluby.

Prmrná délka ivota:
mui - 65 let
eny - 69 let

Pomr mui-eny: 51,17 % : 48,83 %




msto
venkov


mui
eny
mui
eny

negramotných
19,81
33,80
36,40
63,23

tení, psaní
22,11
17,42
23,10
12,42

základní
10,12
9,41
10,18
7,50

stední
35,67
31,83
26,79
15,83

vysokoškolské
12,25
7,53
3,49
0,99
Zdroj: Statistical Yearbook

Poet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky inného obyvatelstva

Podle posledního sítání v lednu 1998 je celkový poet obyvatel
Podle posledních odhad
62,687 mil
67,8 mil

Z toho trvale ijících v zemi
66,00 mil

Pechodn pracujících v zahranií piblin
1,80 mil

Prmrná hustota obyvatelstva

67,8/ km2

Nejvtší koncentrace obyvatelstva je v nilském údolí a nilské delt, maximální koncentrace pak v mstských aglomeracích (orientan)


2000/km2

Extrémní hustota je v káhirské mstské tvrti Mattaria, tém

V pouštních oblastech mén ne
83 tis/km2

2/km2

Mstská populace iní piblin
43,00 %

Poet Egypan trvale ijících v zahranií

750.000

Podíl ekonomicky inného obyvatelstva
Zdroj CBE
18,3 mil = 27,0 %

Oficiální název státu

Egyptská arabská republika
(Gumhúrijat Misr Al-Arabija)
(The Arab Republic of Egypt)


1.2. Rozloha
celkem 1 001 450 km2
z toho země 995 450 km2
voda 6 000 km2
obydleno 53 800 km2 (5,3 %)
kultivováno (přiblin) 33 600 km2 (3,4 %)
celková délka egyptského pobřeží 2 936 km,
z toho pipadá 995 km na Středozemní moře,
1.941 km na Rudé moe
Zdroj: Central Bank of Egypt - CBE

Anubis

Nad hlavou boha Anubise vidíme hieroglyfický text, ve kterém jest oslovena opice boha Thota, která sedí na sloupu vah, aby tento bůh pečlivě pozoroval správné vážení srdce zemřelého. Jiný text nad hlavou pojídače zemřelých je modlitba zemřelého, jenž prosí boha, řka: "Polož moje srdce na trůn spravedlnosti v přítomnosti velkého Boha" (t. j. Osirida). Výsledek vážení srdce zapisuje bůh Thot na svoji destičku.
Po této proceduře byla podle víry Egypťanů vedena duše zemřelého před nejvyššího boha Osirida k soudu.
Nás ovšem nejvíce zajímá podoba boha Anubise se šakalí hlavou, jako Strážce prahu do podsvětí. Musí nás to zajímati, protože každý mystik se s tímto strážcem musí setkat po mystické smrti, a sice buď ho spatří, anebo ho uslyší, po případě se stane oboje.

Na levé straně

pod vahami sedí netvor, který se jmenuje Am-mit. Jeho přední část má podobu krokodila, jeho zadní část hrocha a střed těla má podobu lva. Je to t. zv. pojídač duší, jejichž srdce jsou zatížena hříchy. Tento pojídač zemřelých je vlastně symbolem onoho zákona, který jsem po prvé uveřejnil a jenž v některých kruzích okultních způsobil veliký odpor, zvláště u těch, kteří se domnívají, že duše lidská, totiž naše lidská osobnost, jest bytostí nesmrtelnou. Když jsem tedy uveřejnil, že u velké většiny se lidská duše po smrtí za jistou dobu rozplyne ve své elementy, tak jako astrální tělo zemřelého, bylo to přijímáno s nedůvěrou. Ale právě tento netvor Am-mit, čili pojídač mrtvých, který na obrázku čeká již na svoji možnou oběť, je symbolem onoho rozplynutí se lidské duše po smrti těla, jestliže člověku v posledním životě se nepodařilo rozžehnouti v plamen onu božskou jiskru, která sídlí v duchovním srdci lidském.

V horní řadě

obrazu spatřujeme dvě sedící řady bohů. Na jedné straně je jich pět, na druhé šest. Každá společnost má před sebou dva malé stolky s obětinami. Pod těmito bohy jsou dva předměty s lidskými hlavami, které se jmenují Šai a Renenet. Dole jsou zobrazeny velké váhy, pod nimiž napravo klečí bůh Anubis a váží lidské srdce, které je na pravé misce. Na misce levé bývá obvykle jenom pero bohyně Maat, ale zde je na misce celá bohyně Maat s perem na hlavě a na kolenou s egyptským křížem, znamením života a smrti, které se jmenovalo Ankh.

Je zajímavé, jak zobrazovali Egypťané Strážce podsvětí, s nímž se setkává mystik na své cestě. Je to bůh Anubis, Strážce podsvětí, který je zpodobňován s hlavou šakala. Na našem obrázku čís. l vidíme ho klečeti vpravo u vah.
Jinde zobrazovali staří Egypťané tohoto Strážce podsvětí celou podobou šakala, který leží v poloze bdělého psa buď na sloupu, nebo na jiném podstavci. Ale vždy nalézáme tento obraz ve spojení s obrazem zemřelého člověka. Obrázek, který přinášíme, je vyňat z "Knihy Mrtvých", jejíž překlad anglický od Sira E. A. W. Budgea z Britického Musea máme poruče. Obraz je vyňat z t. zv. papyrusu Anhai, který, jak vidíme, zobrazuje celou scénu.