Usire

Když poté Usire navždy zemřel, vyslal bůh Re černého šakala, aby jeho tělo řádně mumifikoval a provedl příslušné obřady, aby Usire mohl žít věčný život na onom světě. Tím se Usire stal vládcem podsvětí a pánem mrtvých.Eset pak porodila Usirova syna Hora. Usirova podsvětní říše, do které bylo povoleno vstoupit jen těm, kteří obstáli u posledního soudu (v opačném případě skončili v útrobách bohyně Amemaity), nebyla totožná s představou křesťanů či muslimů a posmrtném ráji. V Egyptě se jednalo o říši, která byla dosti podobná té na zemi. Bylo zde dobro i zlo, dotyčný musel pracovat, byli tam úředníci a dozorci. Mrtvému, resp. jeho duši zde hrozila i smrt a mohl být i popraven, pokud se neřídil rad Knihy mrtvých. Mimo to měl Usire i celou řadu dalších významů: bůh Nilu, Vládce úrodné země, Pán potravy, byl uznáván i jako bůh slunce, vody, půda, vegetace a dalších přírodních sil. Usire bývá zobrazován jako muž s bílou hornoegyptskou korunou lemovanou červenými pštrosími péry. Na bradě má božský vous a v rukou drží berlu a důtky.

Usire

Až jako poslední vstal Usire a položil se do truhly. Tu ostatní přiskočili, zavřeli víko, přibili hřeby a spáry vylili olovem. Truhlu pak odnesli k řece a spustili ji po proudu k moři. Mrtvého Usira našla po dlouhém hledání Eset s Nebthetou a jeho tělo dopravili do Neditu. Jakmile Sutech uviděl Usireovo tělo, vrhl se na něj a rozsekal jej na čtrnáct nebo šestnáct kusů. Jednotlivé kusy pak rozházel po celém Egyptě, aby nemohlo dojít k opětovnému ožití Usireo. Eset s Nebthetou jeho tělo opět našli, poskládali dohromady a Eset mu máváním svých křídel vdechla život. Oživlí Usire vstal a Esetu oplodnil.

Usire

(Osiris)
Bůh mrtvých a bůh podsvětí. Usire byl jeden z nejstarších a nejrozšířenějších bohů Egypta. Zároveň si na rozdíl od mnohých jiných bohů dokázal udržet svou původní podobu, aniž by se různě měnil, spojoval s jinými bohy apod. Legenda hovoří, že právě Usire vyvedl egyptský lid ze zvířecího stavu, naučil je ctít bohy, dal jim poznat jak získávat plody země a dal jim zákony. Poté se vypravil, aby stejným věcem naučil i okolní svět. To se mu však nezdařilo, neboť ho jeho bratr Sutech zavraždil ze žárlivosti k jeho slávě a úctě u egyptského lidu a tak se Egypt stal jedinou vyspělou zemí. Vraždu provedl Sutech tak, že sestrojil truhlici přesně dle rozměrů Usira a přinesl ji na hostinu k Usirově poctě. Všichni se kráse truhly obdivovali a chtěli ji získat. Sutech tedy řekl, že ji dostane ten, který jí co nejdokonaleji zaplní, když si do ní lehne. Všichni pak postupně ulehli do truhly, ale nikdo ji nedokázal zaplnit.

Tefnut

Bohyně vody a vlhkosti. Manželka boha Šova. Jejím otcem byl Atum, který ji poté co se sebeoplodnil, vyplivl jako slinu ze svých úst. Zobrazována byla jako žena, nebo žena se lví hlavou.

Tenenet
Bohyně medu, mléka a piva. Hlavně však byla považována za ochránkyni mrtvých.


Tveret
Bohyně porodu a mateřství. Vyobrazována byla buď jako hrošice, nebo jako jakýsi kříženec: ruce a nohy lví, krokodýlí hlavu s lví hřívou, krokodýlí ocas a mohutné břicho si opírala o kouzelnou smyčku z přehnutého papyrového svitku.

Thovt

Bůh moudrosti a učenost, spravedlnosti, řádu a zákonů, písma a řeči, lékařství a kouzelnictví. V různých částech Egypta mu byly přisouzeny i mnohé další vlastnosti. Opravňoval vstup mrtvých do podsvětí, byl považován za Reovo srdce a jazyk, a někde i za samotného stvořitele všech bohů a světa. Thovt daroval lidem řeč, vynalezl písmo, měření a počítání a to zejména času. Thovt byl pro své schopnosti i mluvčím a písařem bohů. Thovt se účastnil obřadu "vážení srdce", kde zapisoval kolikrát dotyčný na otázky bohů odpovídá lživě a jeho srdce je pak na vahách lehčí než pštrosí pero bohyně pravdy Maat a oznamuje duchu zemřelého rozsudek. Thovt byl dárcem i veškerého umění geometrie, architektury a astronomie, také vynálezcem hudby. Thovt byl uznáván i jako bůh měsíce (viz legenda o Nutě). Thovt bývá zobrazován jako ibis nebo pavián, resp. jako muž s hlavou ibise či paviána. Vždy však se srpem měsíce, neboť funkce boha měsíce byla jeho první a od té se postupně odvíjeli další, jako bůh počítání času, postupně počítání vůbec a nakonec všeho vědění.

Šesmu

Bůh vína a oleje. Ochránce mumií a vykonavatel trestu na hříšnících a dopravovatel mrtvých do nebe.

Šov
Bůh světla, vzduchu a větrů a sám vzduch. Obvykle je znázorňován jak podpírá nebeskou klenbu Nut (svou dceru). Na hlavě má vysoké pštrosí pero. Jako socha je zobrazen v podobě muže s křídli a se vzpaženýma rukama a znakem života. Známí zejména z legendy o oddělení země od nebe - viz. Nut.

Tait
Bohyně tkalcovství a ochránkyně rouch (bohů, králů, kněžích a zemřelých). později splynula s bohyní Hathor.

Sopdet

Bohyně nilských záplav, ztělesněná v hvězdě Siriu. Byla též bohyní Nového roku a ochránkyní mrtvých. Dbala především na správné očišťování těl při pohřebních obřadech. Sopdet měla lidskou podobu. Na hlavě měla hvězdu a péřovou ozdobu. Často mívala i hathořiny rohy.


Šaj
Bůh lidského osudu a osud sám. Šaj nebyl jediným bohem, nýbrž Šajů bylo právě tolik, kolik bylo lidských duší na živu - tzn. jak lidé, kteří žili, tak duše zesnulých, které díky správnému pohřbu a úspěšném projití obřadu "vážení srdce" bylo dopřáno žít navěky (princip Ba a Ka).

Šed
Ochranný bůh proti nebezpečným zvířatům.

Sutech

Bůh pouště, bouří a moře. V očích Egypťanů ztělesňoval ničivé přírodní síly. Byl tedy bohem obávaným, kterému bylo dobré předcházet. Byl i bohem , který dohlížel nad nadvládou Egypta v jiných zemích. Postupně se stal symbolem zla, nepořádku a to díky vraždě svého bratra Usireho. Původně - tzn. před sjednocením Horního a Dolního Egypta - byl hlavním bohem Horního Egypta.

Sokar

Bůh mrtvých a ochránce memfidského pohřebiště. Účastnil se pohřebních obřadů , zejména pak obřadu "otevírání úst", chránil věčný odpočinek mrtvého a zajišťoval mu obětní dary. Pomáhal i při výrobě pohřební výbavy a při stavbě hrobek a zádušních chrámů. Mimo to se stal i patronem umělců a řemeslníků. Vyobrazován byl jako sokol, či muž se sokolí hlavou ve velmi těsném obleku.

Sopd
Ochranný bůh egyptských hranic. Postupně se stal i bohem války a bohem zemí na východ od Nilu. Původně zobrazován jako sokol, později jako muž asijského tipu.

Sep

Bůh chránící zejména před škodlivými zvířaty. Taktéž ochraňoval boha Re před hadem Apopem. Uctíván v podobě stonožky.

Sia
Bůh rozumu a poznání. Vystupoval jako samostatný bůh a zároveň jako součást každého z bohů.

Sobek
Bůh vod, jež zabezpečují úrodu, polí a rostlin v podobě krokodýla a krokodýl sám. Krokodýl byl v některých místech uctíván jako posvátné zvíře a jinde zase pronásledován jako krvelačný zabiják. Někde nebyl vůbec považován za boha a jinde ho sice za boha přijali, ale za boha zlého, který ostatním bohům škodí.

Sešet

Bohyně psaní a počítání. Pomáhala při počítání válečné kořisti a poražených ("zabitých rukou krále ..") a darů od podmaněných zemí. Zaznamenávala roky vlády jednotlivých panovníků a tyto doklady opatrovala, starala se o chrámové archívy a pomáhala při vzniku plánů staveb apod. V podsvětí se spolu s bohyní Nebthetou stala hodnostářkou u trůnu boha mrtvých Usira. Sešet byla štíhlá žena v levhartí kůži se sedmicípou hvězdou a dvěma péry na hlavě.

Satet

Bohyně nilských kataraktů a přilehlých území, později všech zemí na jich od Egypta. Byla uctívána i jako dárkyně chladné vody (spolu s bohem Chnumem a bohyní Anuketou) jež zabezpečovala Egyptu vláhu a úrodu. Zobrazována jako žena s hornoegyptskou korunou a antilopími rohy.

Selket
Ochranná bohyně. Chránila život pozemský i posmrtný, zesnulým ochraňovala vnitřnosti uložené v kanopách. Nejznámější nález s touto bohyní byl učiněn v Tutanchamonově hrobě, kde střežila severovýchodní stranu skříně s kanopami. Zobrazována byla jako škorpion nebo žena se škorpioní hlavou, popř. byl škorpion umístněn na lidská hlavě.

Sachmet

Bohyně války v podobě lvice, či ženy s lví hlavou. Na hlavě má korunu ze vztyčených kobřích hlav a sluneční kotouč. Jedna z nejvýznamnějších bohyň války (z počtu asi 12-ti). Doprovázela faraona na válečných výpravách a to v podobě kobří čelenky (uraeu), řídila jeho šípy, spalovala svým dechem těla nepřátel, vysílala ničivé síly a oheň proti temným silám. Pro svou moc ovládání kouzel se stala i bohyní lékařství. Zároveň však byla obávanou bohyní, která mohla nemoc i přivodit (přisuzovaly se jí hlavně každoroční morové epidemie).

Onhuret

Bůh města Cinevu. Tento bůh měl řadu funkcí a přízvisek: Pán bitvy, Král bohů, Král nebes a další. Jeho význam se ale téměř výhradně soustředil do města Cinev.

Pachet
Bohyně pouště v podobě lvice.

Raharachtej
Jméno boha slunce, vzniklé spojením bohů Rea a Harachteje (Hora).


Renenut
Bohyně plodnosti a úrody. Mimo to znázorňovala bohyni hojnosti jídla, výživy dětí a ochránkyni potravin obětovaných mrtvým.

Sah
Ochranný bůh mrtvých. Později splynul s bohem Usirem. Sah byl ztělesněný v souhvězdí Orion.