Král dává oběť,

Usirev, pán Ebozu, velký bůh, pán nádherné země, a Vepvavet, král bohů, dávají oběť chleba, piva, býků, husí, obětí pokrmů a všech věcí dobrých a čistých, které dává nebe, rodí země a přináší Nil, kterých dostává se duchům a jimiž živí se bozi, s nimiž spokojena jsou srdce, duchu .............................. Veria ospravedlněného, jehož zrodila paní domu Menet. Náhrobní deska z berlínského musea čís. 7732. Nápis jest uveřejněn v Aeg. Inschr. aus d. k. Mus. zu Berlin I. 205.

Náhrobní deska

z berlínského musea čís. 7294. Nápis jest uveřejněn v Aegyptische Inschriften aus den kön. Museen zu Berlin I. 202.
Na náhrobních deskách střední říše vedle obětního říkadla »Král dává obět« bývají někdy náboženské texty, vyskytující se na stěnách hrobek staré říše. Kromě toho setkáváme se na nich s kratičkými výňatky z textů jednajících o posmrtném životě. Stejného obsahu jsou také nápisy na vnějších stěnách rakví.

C2.

Vejde-li kdo do tohoto hrobu [a vezme něco, nebo zkazí něco], bude chycen jako pták a bude za to souzen od velkého boha.
D. Mluvil jsem [jen] dobré a vypravoval jsem [jen] to, co bylo žádoucno. Nikdy nemluvil jsem o nikom špatně jeho představenému. Chtěl jsem [vždycky jen] to, co jest dobré velkému bohu. Nikdy nesoudil jsem se se svými sourozenci. Nepromrhal jsem majetku po svém otci.

B.

Byl jsem dokonalý ................................ jehož miloval otec, chválila matka a rádi měli všichni sourozenci.
Dával jsem chléb hladovému, šaty nahému, převážel jsem toho, jenž neměl plavidla.
C1. Ó vy žijící na zemi, kteří půjdete mimo tento hrob, ubírajíce se na jih nebo na sever, odříkejte: "Tisíc chlebů a tisíc [džbánů] piva pánu tohoto hrobu!" Já zakročím ve váš prospěch v říši mrtvých, neboť jsem dokonalý zářící duch, vším náležitě opatřený, obřadník znalý svých řikadel.

A2.

Král dává oběť, Usirev pán Zedu, dává oběť.
Kráčí spokojeně po nádherných cestách západní říše, po nichž kráčejí ti, kteří požívají vážnosti [velkého boha] a má přístup k velkému bohu, pánu nebe, požívaje vážnosti [velkého boha], dědičný kníže ............................................... strážce Nechenu, nejvyšší hlava Nechebu, jediný přítel [králův], obřadník, požívající vážnosti Usirovy, Herchuf.
A3. Král dává oběť.
Dostává se obětí v pohřebišti a oslavy od obřadníka v den novoroční, o slavnosti Thovtově, na počátku roku, o slavnosti lodního žebra, o slavnosti Sokarově, o všech velkých slavnostech, o všech ostatních slavnostech i denně dědičnému knížeti .......................... nositeli pečeti, jedinému příteli [královu], obřadníku, vůdci karavan Herchufovi.

A1.

Král dává oběť, Anupev, sídlící na své hoře, náčelník božské síně, balsamovač, pán nádherné země dává oběť.
Jest pohřben v pohřebišti západní pouště, dosáhnuv velmi krásného stáří, požívá úcty velkého boha, ................................................................................................ dědičný kníže, správce jižní země, nositel pečeti, jediný přítel [králův], obřadník, vůdce karavan, požívající úcty Ptahovy a Sokoravy Herchuf.

V zprávách

o svém životě uvádějí majitelé hrobu své vynikající činy. Ti, kteří nic vynikajícího nevykonali, sdělují aspoň, že konali dobré skutky a vystříhali se zlých skutků. To stalo se pak ustáleným zvykem a nabylo i pevné vnější formy (B, D), v níž lze spatřovati zárodek 125. kap. knih mrtvých nové říše.
Obvyklá jest také žádost majetníka hrobu k návštěvníkům hrobky, aby odříkali obětní říkadlo (C1) a výstraha (C2) těm, kteří by do hrobky vešli se zlýmy úmysly.

NÁPISY Z HROBKY HERCHUFOVY.

Herchuf byl dědičným knížetem v Nechenu a v čele karavanních vojsk podnikl několik výprav do Nubie za králů Merenrea a Neferkarea (čtvrtého a pátého krále VI. dynastie).
Nápisy z jeho hrobky jsou nejlépe uveřejněny v Urkunden des aegyptischen Altertums I 120.—131.
Nápisy z hrobů staré říše obsahují z větší části životopisná data svých majitelů. Náboženské texty omezeny jsou zpravidla jen na obětní říkadlo: "Král dává oběť" s texty k nim připojovanými, jež se někdy i několikráte opakuje A 1., 2, 3).

listopad 1922

- Howard Carter učinil největší objev v Údolí králů - hrobka Tutanchamonova.
18. června 1953 - Prohlášení Egypta republikou (Násir). Za jeho vlády vybudována Asuánská přehrada. Nyní prezidentem Hosni Mubarak.
Dnešní fundamentalisté - militantní stoupenci islámu - o sobě dávají vědět útočnými akcemi a atentáty. Protože chtějí uškodit stávajícímu režimu, útočí také na turisty, neboť jsou zdrojem peněz pro státní pokladnu.
Dnešní Egypt má hodně problémů, ale také všechny předpoklady dalšího úspěšného rozvoje

KáhirA

R. 640 Egypt dobyt Araby. Do této doby spadá založení nynějšího hlavního města Káhiry.
Položeny základy egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u města Rosetty kamenná deska (stéla), pomocí níž se podařilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozluštit hieroglyfy.
1869 - otevření Suezského průplavu

Pozdní doba

- v 7. stol. př. n. l. byl Egypt dvakrát dobyt Asyřany, r. 525. př. n. l. se stal kořistí Peršanů.
Makedonská a římská doba
- V roce 332 př. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonským (Velkým), který se stal králem - založení Alexandrie (332). Po jeho smrti připadl Egypt vojevůdci Ptolemaiovi - počátek dynastie Ptolemaiovců. Sídelním městem se stala Alexandrie. V Egyptě se rozvíjela řecká kultura.
R. 30 př. n. l. podlehá Kleopatra VII. (69-30 př. n. l. - poslední panovnice helénistické doby; Caesarova milenka a manželka Marca Antonia) se svým spojencem Antoniem římskému vojevůdci Octavianovi (později Augustus) - Egypt prohlášen římskou provincií.
Arabská doba (trvá dodnes)

2Amenhotep

(Amenofis) IV. Achnaton - provedl náboženskou reformu, která potlačovala mnohobožství a zaváděla víru v jediného boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolána).
Tutanchamon - původně zcela bezvýznamný osmnáctiletý zeť Amenhotepa IV. Shromáždil obrovský poklad, který unikl vykradačům hrobů (Údolí králů).
19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - voják, po něm Sethi I. a Ramesse II. Veliký - největší stavitel Za 19. dynastie dosáhl Egypt největšího kulturního rozkvětu - tzv. "Zlatý věk". Sídelním městem se stal Veset (Théby). Panovníci si nechávají stavět kolosální stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abú Simbelu.

přechodné období

- Rozvoj ukončil vpád kočovných kmenů z Asie - Hyksósů (Egypt pod nadvládou). Horní Egypt si udržuje nezávislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojují proti hyksóským panovníkům. Změnu tohoto úpadku přineslo až vítězství Kamose nad Apopim II. (Apop).
Nová říše
-S novou říší přichází nový rozmach státu.
Velká vojenská tažení za hranice Egypta - za vlády Thutmose III. dosahuje Egypt největší rozlohy ve starověku. Stavba hrobek a chrámů - např. Amonův chrám v Karnaku, chrám Amenhotepa III. v Luxoru a skalní hrobky v Údolí králů.
Nejvýznamnější panovníci 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
královna Hatšepsut (Hatšepsovet) - první královna, nechala si postavit zádušní chrám v Dér-el-Bahrí.

velmoc

Egypt se stává velmocí a král podniká válečné výboje do Núbie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvouseti let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění a v období 4. dynastie (2670-2500 př. n. l.) si nechávají panovníci Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefrén) a později i Menkaure (Mykerin) postavit gigantické pyramidy v Gíze (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše (2008-1759 př. n. l.)
- Rozšíření moci na Sinajský poloostrov, říše se rozvíjela.

velmoc

Egypt se stává velmocí a král podniká válečné výboje do Núbie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvouseti let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění a v období 4. dynastie (2670-2500 př. n. l.) si nechávají panovníci Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefrén) a později i Menkaure (Mykerin) postavit gigantické pyramidy v Gíze (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše (2008-1759 př. n. l.)
- Rozšíření moci na Sinajský poloostrov, říše se rozvíjela.

velmoc

Egypt se stává velmocí a král podniká válečné výboje do Núbie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvouseti let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění a v období 4. dynastie (2670-2500 př. n. l.) si nechávají panovníci Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefrén) a později i Menkaure (Mykerin) postavit gigantické pyramidy v Gíze (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše (2008-1759 př. n. l.)
- Rozšíření moci na Sinajský poloostrov, říše se rozvíjela.

písmo

Zjednodušením vzniklo písmo hieratické (posvátné) a dalším zjednodušením z něj bylo odvozeno písmo démotické (lidové).
Staroegyptské náboženství bylo založeno na mnohobožství. Egypťané věřili v posmrtný život. Vedle bohů života a smrti - Eseta (Isis) a Usir (Osiris) - rostl vliv boha slunce Ré (Ra) - boha Nilu a úrody.
Stará říše
-začíná téměř o tři století později (2780-2250 př. n. l.) třetí dynastií, jejímž zakladatelem se stal král Džoser. Džoser si nechává stavět stupňovitou pyramidu u Sakkáry (architektem Imhotep). Pyramidy se stavěly zejména v letech 2700-2200 př. n. l.

Vznik egyptské civilizace

se datuje do doby před 5000 lety.
Archaické období (3100-2740 př. Kr.)
-Horní a Dolní Egypt sjednocen Menim (Menes - panovník 1.dynastie; 3000 let př. n. l.). Vznikla organizace zavlažovacích zařízení. Zavodňovací systémy byly tvořeny sítí kanálů, hrází a nádrží.
Z této doby pocházejí první písemné záznamy v hieroglyfech a v hieratickém písmu.
Vývoj písma - nejstarší písemné záznamy zachycují hospodářsko-správní údaje, později však písmo plnilo řadu dalších funkcí. Předchůdcem hieroglyfů bylo písmo piktografické (obrázkové).
Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyřezávaly do dřeva. Práci písařů ulehčil až papyrus.

penize

Peněžní jednotka a její dělení, používání cizích měn

Peněžní jednotkou je egyptská libra L.E. nebo LEG (EGP) = 100 piastrů.
Bankovky jsou vydávány v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 librové, dále 50 a 25, 10, 5 piastrů. Mince jsou v hodnotách 25, 10, 5 piastrů.

Volně směnitelnou měnou za egyptské libry jsou dolary, britské libry, Euro a další měna západoevropských zemí a většina arabských měn. Zpětná směna egyptských liber za volně směnitelnou měnu je v současné době velmi obtížná. V některých soukromých obchodech, restauracích a tržištích je možná platba i v USD, ve státním sektoru je to vyloučeno.

penize

Peněžní jednotka a její dělení, používání cizích měn

Peněžní jednotkou je egyptská libra L.E. nebo LEG (EGP) = 100 piastrů.
Bankovky jsou vydávány v hodnotách 100, 50, 20, 10, 5 a 1 librové, dále 50 a 25, 10, 5 piastrů. Mince jsou v hodnotách 25, 10, 5 piastrů.

Volně směnitelnou měnou za egyptské libry jsou dolary, britské libry, Euro a další měna západoevropských zemí a většina arabských měn. Zpětná směna egyptských liber za volně směnitelnou měnu je v současné době velmi obtížná. V některých soukromých obchodech, restauracích a tržištích je možná platba i v USD, ve státním sektoru je to vyloučeno.

Governoráty jsou děleny na:

a) městské: Cairo, Alexandria, Port Said, Suez
b) governoráty Dolního Egypta: Damietta, Dakahlia, Sharkia, Kalyoubia, Kafi - El- Sheikh, Gharbia, Menoufia, Behera, Ismailia
c) governoráty Horního Egypta: Giza, Beni Suef, Fayoum, Menia, Asyout, Suhay, Qena, Aswan, Luxor
d) hraniční governoráty: Red Sea, El-Wadi El Gidid, Matrouh, North Sinai, South Sinai

Hlavním městem je Cairo (Káhira) s 12,0 mil. obyvatel plus denní migrace 2 mil.,
dalšími největšími městy jsou Alexandria - 3,33 mil. obyvatel,
Port Said - 0,47 mil. obyvatel,
Suez - 0,42 mil. obyvatel.

Úřední jazyk

a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je arabština.
Většina pracovníků ve státních institucích a podnikatelské sféře mluví anglicky.
Rovněž většina publikací ve státním sektoru je vydávána v arabsko-anglické mutaci.
Okrajově se používá francouzština a němčina.


Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká města

Administrativně správní členění tvoří 26 governorátů a zvláštní správní okrsek města Luxor. V čele governorátu je guvernér jmenovaný prezidentem. Guvernéři jsou vybaveni rozsáhlými správními a policejními pravomocemi. Governoráty se člení na provincie, vedené předsedou městské rady, který je zvolen na pětileté období. Provincie se dělí na místní správní centra, rovněž s voleným správcem na pětileté období. Nejnižším správním útvarem jsou vesnické rady, řízené starostou vesnice "omdou", rovněž s pětiletým volebním obdobím.

Úřední jazyk

a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je arabština.
Většina pracovníků ve státních institucích a podnikatelské sféře mluví anglicky.
Rovněž většina publikací ve státním sektoru je vydávána v arabsko-anglické mutaci.
Okrajově se používá francouzština a němčina.


Administrativně-správní členění, hlavní město a další velká města

Administrativně správní členění tvoří 26 governorátů a zvláštní správní okrsek města Luxor. V čele governorátu je guvernér jmenovaný prezidentem. Guvernéři jsou vybaveni rozsáhlými správními a policejními pravomocemi. Governoráty se člení na provincie, vedené předsedou městské rady, který je zvolen na pětileté období. Provincie se dělí na místní správní centra, rovněž s voleným správcem na pětileté období. Nejnižším správním útvarem jsou vesnické rady, řízené starostou vesnice "omdou", rovněž s pětiletým volebním obdobím.

Rozložení pracovních sil

Nejvíce práceschopného obyvatelstva se zabývá zemědělstvím, chovatelstvím a rybářstvím. Následuje průmyslová sféra a oblast služeb.

Národnostní složení

Dominantní skupinou jsou Arabové.
Další malé národnostní skupiny tvoří Berbeři, Beduíni, Beduínové, Nubijci.
Nepatrné množství tvoří Evropané - Italové, Francouzi, Angličané, Arméni a Řekové.

Náboženství

Hlavním náboženstvím je islám, který vyznává 90% obyvatel.
Menšina obyvatelstva ( 10%) vyznává náboženství koptské (křesťané), římsko katolické, ortodoxní řecké a anglicko protestantské.

rozloha obyvatel

Téměř polovina obyvatelstva je ve věku do 20 let, což přináší značný tlak na trh práce a sociální služby.

Průměrná délka života:
muži - 65 let
ženy - 69 let

Poměr muži-ženy: 51,17 % : 48,83 %




město
venkov


muži
ženy
muži
ženy

negramotných
19,81
33,80
36,40
63,23

čtení, psaní
22,11
17,42
23,10
12,42

základní
10,12
9,41
10,18
7,50

střední
35,67
31,83
26,79
15,83

vysokoškolské
12,25
7,53
3,49
0,99
Zdroj: Statistical Yearbook

Vzdělanost je podstatně vyšší ve městech. Na venkově je ženská část populace většinou nevzdělaná.