EL AMARNA, ACHETATON.

Nové Achnatonovo město. Domy byly zčásti patrové a měly rovné střechy. Nad vstupní síní byla otevřená lodžie a střední síň, osvětlená okny byla nad ostatními místnostmi. Před domy byly řady sýpek. Hlavní ulice vedla pod mostem, který spojoval dvě části areálu budov královského paláce. Střed mostu tvoří „Okno zjevení“ odkud Achnaton dával dary lidu. Ve městě byly i dva chrámy. Chrám Slunce byl nezastřešený, přístupný slunečním paprskům; vychází odtud život a bohatství pro všechny pozemské bytosti. Město bylo postaveno podle plánu, se zahradami a jezerem ve středu města.

ZÁDUŠNÍ CHRÁM HATŠEPSOVET.

Poprvé jsou jednotlivé části stavby umístěny na různých úrovních a tvoří terasy, které končí kolonádami. Je to jediný zá-dušní chrám u skalní hrobky (ostatní jsou ve formě Chrámů miliónů let). Je spojen podzemní chodbou s hrobkou a pohřební komorou ve skále. Stavitelem byl Senen-mut (hlavní služebník Amona). Vytvořil harmonii s divokou krásou přírody. Chrám byl spojen krytou galerií s úrovní kanálu, propojeného s Nilem a Thébami. Toto údolí bylo zasvěceno bohyni Hathor. Tři velká chrámová nádvoří na propojených plošinách. Od Nilu bylo procesní prostranství. Na první terase bylo 1. nádvoří. Stře-dem vedla rampa na druhou plošinu. Na 2. nádvoří (od strany příchodu, s hlubokým portikem dvou řad čtverhranných pilířů) byla vlevo kaple Hathory. V její úrovni byl další portik ze dvou řad čtverhranných pilířů (pod začátkem třetí terasy). Zde byla serie barevných reliéfů o výpravě pro kadidlové dřevo do země Puntu. Na třetí terasu se vstupovalo po rampě; byl zde hlavní chrám Hatšepsovet, s velkým obdélným krytým sloupovím, uvnitř s otevřenou prostorou. Na osu areálu, už v masivu skály, je pohřební svatyně. Na boku sloupového atria, do obou stran jsou chrámy pro uctívání nejdůležitějších bohů. Na pilířích je mnoho reliéfů a nápisů. Jsou zde i sloupy s hla-vicí s motivem Hathory. Na zdích jsou reliéfy s náměty : příběh královnina božského narození; převoz obelisku z Asuánu do Karnaku; korunovace královny.

CHRÁMY MILIÓNŮ LET.

Západně od Nilu, v Thébách; chrámy jednotlivých panovníků (jako chrámy údolní i zádušní, byly s Nilem spojeny kanály. Mumie byly potom obřadně převáženy do Údolí králů po silnici. Hrobky nejsou spojeny se záduš-ními chrámy. V těchto chrámech se oslavoval kult panovníka. Každý rok při „Nád-herné slavnosti údolí“, zde po vodních kanálech vykonal návštěvu bůh Amon (socha z Karnaku na lodi).

Po délce chrámu

= střední loď je vy-šší, v horní části tvoří boční kamenné mříže bazilikální osvětlení posvátného prostoru. Ve střední části jsou sloupy vyšší. Sloupy působí svým odvozením a barev-ností z rostlin, jako les stvolů a květů podpírající strop. Celý objekt chrámu symbo-lizuje původní stvoření světa a života z pravod. Slunce ráno vycházelo v bráně pylonu a vysílalo paprsky do svatyně. Přes den putovalo celým chrámem. Bohové i svět povstali z vody. Proto je podobenství čistého vzniku ve vodním prostředí. V hy-postylu mají hlavice sloupů tvar vodních rostlin. Spodní pás stěn i sloupů zdobí ba-revné reliéfy vodních rostlin. Architráv a strop je zaplněn reliéfy nebes. Na stěnách a sloupech jsou scény s králem (otočeným čelem ke svatyni), provádějící rituály uctívá-ní boha. Další prostory mají zvyšující se podlahy a snižující se stropy = zmenšují se. Svatyně je nejmenší, socha v ní hledí ke vstupní bráně, přijímá tvořivou sílu slunce. Komorní, intimní prostor; zšeřelé tajemné i magické svatyně vyjadřují atmosféru set-kání s bohem. Vyvýšení svatyně zároveň symbolizovalo Pahorek stvoření. Tak prvky, články a prostory architektury definovaly vcítění do víry.

ARCHITEKTURA.

CHRÁM. Souměrnost zdůrazňuje příchozí cesta, tvořená alejí sfing. Před chrámem byly někdy umístěny kolosy (velké blokové sochy sedícího faraóna, který dal chrám postavit). Někdy bývají před chrámem dva vysoké obelisky (nahoře za-končené pozlacenou pyramidou, na níž se odrážely paprsky slunce od východu po za-padnutí; na bočních svislých plochách jsou hieroglyfické záznamy o činech panov-níka). Hlavní průčelí chrámu tvoří pylon. Je to nejmasivnější část vstupu areálu stav-by; uprostřed na ose, s vstupní branou a dvěma lichoběžníkovými věžemi (před nimi stojí čtyři vysoké stožáry pro prapory při obřadech). Celý chrám obklopovala masivní cihlová zeď. Na průčelní stěně pylonu byl reliéf s postavou panovníka jak zabíjí ne-přátele Egypta (zajišťuje chrám před nebezpečím z venku). Za pylonem je nádvoří = peristyl (nezastřešený prostor, se sloupovým ochozem po obvodu); přístupný lidu. Býval přibližně čtvercový. Do dalších prostor směli jen kněží. Z nádvoří se vcházelo do trojlodní sloupové síně (baziliky). Hypostyl.

ACHNATON

(prospěšný Atonovi) /Amenhotep IV./ 1353-1335 př.n.l. Prosazoval slunečního boha Ré (pramen veškerého života) a symbolizoval ho slu-nečním kotoučem Aton. Přesunul sídlo do El-Amarny a postavil zde nové město Achetaton (Obzor Atonův). Tato vůle k jednobožství končí smrtí faraóna Achnatona; město je opuštěno, hlavní sídlo se vrací do Théb.
1333 př.n.l. faraón Tutanchamón zavedl sloučenou roli Amon-Re. Nástupnictví faraónů bylo po linii dcer. Následník (princ), aby mohl být faraónem, musel se oženit se sestrou. Pokud nebyl v rodině panovníka syn, nástupcem se stal ženich dcery.

NOVÁ ŘÍŠE

/ 1550-1070 PŘ.N.L. / XVIII.-XX. DYNASTIE
HLAVNÍ MĚSTO THÉBY (WESET)
Dochází k dalšímu dobývání Nubie a k výpadům až k Eufratu. Došlo k podma-nění Palestiny a Sýrie. Pevné stabilní poměry, produktivita hospodářství, rostoucí bo-hatství. Dominantní význam má bůh Amon (ochránce Théb, ochránce faraónů), je ústředním bohem Egypta. Na západním břehu řeky Nilu, v Údolí králů vzniká soubor 62 skalních hrobek.

II. PŘECHODNÉ OBDOBÍ

/ 1640-1532 př.n.l. /XV.,XVI. dyn.
Hyksosové z Asie užívali lehké válečné vozy, ochranné oblečení a luky z paro-ží a ze dřeva. Postupně dobyli celý Egypt, ale přímo vládli jen v Dolním Egyptě. Hor-ní Egypt jako vazalské území spravovali místní panovníci.
XVII. DYNASTIE, THÉBY. Egypťané si postupně také pořídili válečné vozy a ovládli nový způsob vedení boje. Ahmos I. porazil Hyksóse a ti ustoupili do Pales-tiny. Ahmose I. sjednotil Egypt, založil XVIII. dynastii a zároveň NOVOU ŘÍŠI.

MALBA.

Jako podklad se dělala na omítku slabá vrstva bílé sádry. Zachovaly se hlavně malby v Horním Egyptě ve skalních hrobkách (dvořanů). Náměty přírodní : lov v močále, krmení zvěře, zobrazení bojů, gymnastická cvičení. Užívají se jasné čisté barvy.
AKÁCIE S PTÁKY. XII. dynastie; v Beni Hasanu. Pečlivá studie každého ptáka, listí téměř průsvitné (nedůrazné vzhledem k pozadí.
KNIHY MRTVÝCH. Jsou pouze v Egyptě. Texty a vyobrazení na papyrech uloženy v hrobě s mumií. Další texty byly na sarkofágu a na stěnách hrobové komo-ry. Je to návod o cestě a správném chování v Říši mrtvých.

SOCHY FARAÓNŮ

. Nejsou jen v zádušním chrámu, ale i v různých svatyních po celé zemi. Jeden druh soch sleduje idealizovanou podobu (i v kolosálních rozmě-rech), přísného, energického vzhledu, atletické postavy (schopné bojovat a ochránit zemi), vystouplých lícních kostí a přísných úst. Druhá část sleduje realistickou prav-divost portrétu, která vyjadřuje psychiku, niterné obavy, úzkosti.

SOCHA SENVOSRETA I. (XII. dynastie). Nakročení levou nohou, přirozené napětí těla, melancholie, úšklebek ve tváři.
MODEL PŘEHLÍDKY DOBYTKA. XI. dynastie; Meketreova hrobka. Plastic-ký obraz činnosti v životě, který umožní stejnou práci po smrti. Většinou to byly po-stavičky pomalované, ze dřeva, někdy modely domů, hospodářství, dílny. Vojenští velitelé zde měli oddíly vojáčků (až 40 cm vysokých). Nahrazovaly drahé reliéfy. Ně-které modely jsou z alabastru, keramiky, fajánsu. Časté jsou i sošky ženských služeb-nic – v přiléhavém šatu (ideál = vyvinutá prsa, štíhlý krk, výrazné boky), nosily jídlo.
*Vzrostla střední vrstva řemeslníků, písařů, úředníků, důstojníků; tím bylo i více hro-bek.

KANCLÉŘ NACHTEJ.

Dřevo, inkrustované oči vyjadřující údiv a strach. Lidé nepřipraveni vycházejí do Usírovy říše, poděšeni stejně tím, co viděli na zemi, jako tím, co je čeká po smrti. Postava ve skutečné velikosti s nakročenou levou nohou. Kráčí s volně spuštěnýma rukama, s prostou důstojností. Tělo je štíhlé , bez příkras, ruce citlivě modelované (se zaoblenými prsty a nehty), tvář je portrétem, vystupující lícní kosti, oči z alabastru a sopečného skla.
Nachtej byl představitelem 13. nomu s hlavním městem Asjút. Zde v hoře bylo nalezeno 26 hrobek IX.-XII. dynastie. V hrobce bylo 11 soch Nachteje. Na podstavci je u jména zdůrazněno “Chráněnec boha Usíra“.
SOCHA MENTUKOTEPA. Malovaný pískovec zakladatele Střední říše a XI. dynastie. Panovník v posmrtné roli jako ztotožněný s Usírem, s rukama zkříženýma na prsou. Je plný nezkrotné, brutální energie; byl úspěšným válečníkem. Na hlavě má červenou korunu Dolního Egypta, na těle slavnostní bílý plášť. Oči jsou malované. Sedí na kostce. Obdobné sochy tvořili vstupní alej před zádušním chrámem v Der El-Bafri.

Zapuštěný reliéf využívá zdvojená linie ve dvorském stylu (toaletní náměty).
Ideál ženské krásy (XII. dynastie). Velmi protáhlé postavy, intence dobové úzkosti a nejistoty (oproti zdravé vitalitě Staré říše).
Sochy, rozvíjí se psychická citlivost. Portréty faraónů jsou lidštější, tesklivější, méně vládcovsky pevné, snivě melancholické, uzavřené, s bolestným výrazem. Projevuje se víra strach, bázeň. Smysl života je ovlivněn vizí pesimistického osudu člověka. Ve výrazu je smutek, ochromení, až potlačovaný vzlykot.

SOCHAŘSTVi

Reliéfy, prodloužení elegantních siluet, uvolňují se linie, přesně se vypra-covávají detaily ozdob, účesů, suknic. Pečlivost je i v jemném modelování tváří. Z nedostatku jsou pohřební sochy (v hrobkách dvořanů) nahrazovány reliéfní stélou. V předsíni hrobky zesnulý (v sedě), ve společnosti žen a dětí, přijímá obětní dary potraviny, potřebné pro život v říši mrtvých). Ve Staré říši na reliéfu vystupovaly jemně modelované figury z plochy pozadí. Ve Střední říši se z úsporných důvodů, prosadil levný, zapuštěný reliéf. Tím vzniká dvojí silueta (s bílým obrysem modelace postavy vytváří stín na hraně zapuštění).

HROBKY DVOŘANŮ.

A příbuzných faraóna v mastabách, z kamene a cihel (rozpadly se) zachovaly se skalní hrobky úředníků v krajích, ve strmých srázech nad Nilem. Ve skále je řada za sebou jdoucích vyzdobených sálů a chodeb. Na konci je kaple s motivem pohřební hostiny na stéle a se sochami zemřelého. Pohřební komora je v hluboké šachtě. Průčelí skalních hrobek aplikovala sloupové portiky bohatých vil.

PYRAMIDY.

Stavěny nekvalitně. Z cihel jsou větší částí rozpadlé. Jiné, kamenné paprskovitě vybíhají z jádra pyramidy a protínají se s dalšími tak, že vytvářejí dutiny (vyplněné vrstvami sušených cihel nebo sutí). Pouze vnější obklad býval celý z kamene. Hrobky pyramid u Lištu (XII. dynastie) byly záměrně posta-veny v hloubce, kde prosakovala spodní voda a tak byly po pohřebním obřadu zato-peny. V Havaře, na jih od cihlové pyramidy (z doby XII. dynastie) byl postaven rozlehlý zádušní komplex, se složitou sestavou vnitřních prostorů jako labyrint.

ARCHITEKTURA.

Město. Bylo odkryto sídliště dělníků a úředníků ve Fajjůmu-Illáhúnu. Hlavní ulice, úzké, vedlejší, i dvojposchoďové domky až o 12 místnostech s malými okny, s terasovitými střechami (s ochozy), byly zde i rozlehlé domy (2500 m2), měly přijí-mací místnosti, soukromé prostory s půvabnými kolonádami (s rostlinnými motivy), zahradami a kvetoucím lotosem ve vodní nádrži. Vojenské pevnosti při Nilu (v doby-té Nubii). Masivní cihlové zdi s cimbuřím a střílnami, s věžemi, ochrannými valy. Uvnitř byla obydlí i chrámy.
HROBKY. Mentuhotep II. = První skalní pohřební komora (150 m chodba ve skále) s chrámy na dvou terasách, spojených rampami, (v Der el-Bahrí, záp. Théby, hned vedle postavila chrám Hatšepsovet, XVIII. dynastie). Příchod je alejí soch pa-novníka. První terasa působila jako tří stupňová pyramida = vnější nejnižší sestava byla zpředu a z boku tvořena dvěmi řadami čtvercových pilířů; střední (druhá) se-stava (vyšší), z osmibokých sloupů ve třech řadách, ze všech čtyř stran, uprostřed byl čtvercový masiv (20x20 m) možná jako pyramida, možná s rovným plochým vrcho-lem. Před touto terasovou pyramidou byla kolonáda ze dvou řad pilířů v celé šíři průčelí. V řadách kolmo na alej soch (sedících na trůnu jako kolosy), před areálem bylo v jamách, vyhloubených do vápence 60 tamarišků. Dál byl dlouhý zádušní sloupcový chrám, zapuštěný do výřezu ve skále, na zadní terase) navazuje do dlouhé skalní chodby s pohřební komorou.

STŘEDNÍ ŘÍŠE

/2040-1640 př.n.l./ XI.-XIII. dynastie

HLAVNÍ MĚSTO THÉBY (WÉSET). XI. dynastie, Mentuhotep I. sjednocuje Horní a Dolní Egypt. Roste význam boha Slunce Amona /2040-1991 př.n.l.
HLAVNÍ MĚSTO MEMFIS (MENNOFER). Amenemhét I. zakládá XII. dynastii (1991- 1783 př.n.l. - 8 faraónů). XIII. dynastie (1783- 1640 př.n.l. - 70 faraónů)
Snaha obnovit prosperitu a řád 1926 př.n.l. byla dobyta na jihu Nubie. Vzniklo literární dílo, Sinuhet (zobrazuje ideál cílevědomého, ukázněného a mravného muže). Roste význam kultu říše mrtvých. Usír zajišťuje „poslední soud“ spravedlivě pro kaž-dého. Faraón se ztotožňuje za života s bohem Slunce (je jeho zhmotněním, zástup-cem), po smrti s bohem podsvětí Usírem. Usír zajišťoval i život věčný po smrti, v zá-hrobí, všem. Tím se omezila výlučnost posmrtného života jen mocné vrstvy. Na-léhavě začíná působit sebe posuzování morálky a svědomí v úzkosti před soudem v podsvětí. Moc Egypta ovlivňovala i Sírii a Palestinu. Byly vysušeny a zúrodněny močály při Fajjůmu. V Abydu (mytologický hrob Usira), je do chrámu boha říše mrtvých ukládáno mnoho soch a stél, jako hold úcty a pokory. Postavení faraóna je otřeseno. Ztrácí se sebevědomá, všemocná idealizovaná podoba (staré říše). Nyní se prosadila podoba přísného výrazu tváří, strohého a střízlivého charakteru. Senvosret III. (XII. dynastie) zavedl tři ministerstva (pro sever, jih, Nubii); v čele vždy zástupce faraona. Dávají příkazy místním úředníkům (ti dál písařům). Tak zásadně omezil mí-stní moc šlechty.