Thursday, August 30, 2007

*Je písemně doložena stavba stovek chrámů, ale později byly rozebrány na stavby jiných objektů. Zachovaly se chrámy v Esně, Edfů, v Kóm-Ombo a na ostrově Philae.
HORŮV CHRÁM V EDFŮ. Má ucelený půdorys. Je prostorově harmonicky vyvážený; hlavice sloupů jsou ve tvaru svazku palmových listů. Po Amonově chrámu v Karnaku, je to druhý největší chrám v Egyptě. (Poměr půdorysu je 3/13). Průčelí sloupové síně má zeď do poloviny sloupů, tím proniká světlo hlouběji do chrámu. Okolo svatyně je síň „Devatera bohů“ s kaplemi menších bohů. Za ní jsou úzké chod-by ke kryptám. Ukládaly se sem sochy bohů a rituálních předmětů. Zde také bylo schodiště na střešní terasu. Používalo se při procesních obřadech = královská socha se na střeše spojovala se slunečním kotoučem a tak obnovovala své síly. Všechny zdi v okolí svatyně jsou hustě pokryty texty o přesném určení místností a o podobě obřadů (kamenná knihovna). V nádvoří i ve sloupové síni jsou vedle sebe různě tva-rované hlavice sloupů. Na vnější ohradní zdi jsou soubory reliéfů a dramatických textů o vítězných bojích Hora s bohem Sutechem (vrahem otce Usíra). V sloupové síni (hypostylu) je námětově (v reliéfech) i ve tvarech sloupových hlavic vše vyjádře-ním vody – bažiny = prvotního stvoření. Před první sloupovou síní stojí velká kamen-ná socha v podobě sokola. Celý chrám má neobvyklou orientaci sever-jih.
GALERIE SERAPEU V SAKKAŘE. Zde byli v obrovských dioritových sar-kofázích, v malých komorách v rozlehlých galeriích, pohřbíváni posvátní býci Api-sové již od Sajské dynastie (664-30 př.n.l.).

Tuesday, August 28, 2007

CHRÁMY NA OSTROVĚ PHILAE.

Nyní částečně zatopený přehradou v Asuánu. Zde porodila bohyně Eset (žena boha Usíra) syna boha slunce Hora. Proto zde byl hlavní kult a chrám bohyně Eset (Isis). V podobě thébských staveb. Zvláštní jsou pavilony dvou přístavišť. Mezi sloupy vyzděnými příčkami do poloviční výše, tak, že mezery působí jako okna. V chrámu se uchovávala Esetina posvátná bárka pro procesí do jižních nubijských chrámů. Chrám je asymetrický, se dvěma pylony. V západní části je chrám obehnaný řadou sloupů (Dům zrození – sloužil k oslavě narození Hora). Celý komplex byl roku 1972 rozebrán a znovu postaven na vyšším ostrově Agilkija (1980). První pylon je vysoký 18 m, široký 45 m.

Labels:

Sunday, August 26, 2007

ŘECKO – ŘÍMSKÉ OBDOBÍ

/332 př.n.l.-395 n.l./

Po dobytí Perské říše Alexandrem Velikým, byla založena Alexandrie jako centrum obchodu a helénské kultury. Ptolemáiovci zde zřídili knihovnu a ta šířila vzdělání. Bylo zde na milión papyrových svitků. Byla zde přeložena bible do řečtiny, i jiné významné texty. Matematik Euklides sepsal 13 knih o geometrii a aritmetice. Pěstovaly se zde přírodní vědy a lékařství.
ARCHITEKTURA.

Labels:

Saturday, August 25, 2007

ARCHITEKTURA.

Stavba mnoha chrámů; používá se pískovec, v Tanisu a v Memfisu (nedocho-valy se, byly později rozebrány na jiné stavby). Stavby v Núbii – stavby Usírových kaplí v Karnaku.
SOCHAŘSTVÍ.
Projevuje se řecký vliv, větší životnost v sochách; dokonalá modelace zapuš-těných reliéfů - na sarkofágu ze Sajské dynastie je výrazná smyslnost a zjemnělost, rafinovanost, něha až hledaný půvab postojů. Vzniklo mnoho sošek zvířat s vy-stižením jejich přirozené povahy (koček, sokolů, ibisů, paviánů, psů).
KRÁČEJÍCÍ BŮH - SOKOL HOR. Bronz. S napřaženými pažemi a dlaněmi obrácenými vzhůru. Tajemná, posvátná, démonická postava.

Labels:

Thursday, August 23, 2007

POZDNÍ OBDOBÍ

/712-332 př.n.l/ XXV. XXX. dynastie

Vládci XXV. dynastie z jihu Nubie sjednotili Egypt. 690 př.n.l. faraón Tahar-ka; podporuje stavby, buduje jižní sály v Karnaku. Roku 671 př.n.l. vpád Asyřanů. Nubijci organizovali vzbouření. Asyřané roku 664 př.n.l. dobyli Théby a určili místodržitelem Neko I. Jeho syn Psammték I. se od Asýrie odtrhl, prohlásil za hlavní město Sais (v deltě Nilu) a založil XXVI. dynastii Saiskou; sjednotil Egypt. Přichá-zejí osadníci z Řecka. (Sais = Usírovo město). Roku 525 př.n.l. dobyli Egypt Peršané. XXVII. dynastie = Perská (do roku 404 př,n,l,). Peršané přivedli do Egypta velblou-dy. Dareios I. dokončil kanál Nil-Rudé moře (bylo možné spojení Egypta a Persie po vodě. Ruku 404 př.n.l. král Amyrtaios ze Saios (XXVIII. dynastie) vyhnal Peršany z delty, za čtyři roky dobyl celý Egypt. V době 399-380 př.n.l. byla XXIX. dynastie. Od roku 380 nastoupila XXX. dynastie. V zemi je velký rozkvět, hodně se staví. V letech 343-332 př.n.l = 2. perské období.

Labels:

Wednesday, August 22, 2007

PŘECHODNÉ OBDOBÍ /1070-712 př.n.l./ XXI.-XXIV.

dynastie

Roku 1070 př.n.l. král Smende zakládá XXI. dynastii a hlavní město v Tanisu, v deltě Nilu. Současně je v Thébách silný vliv chrámu Amona v Karnaku. Egypt ztratil nadvládu nad Palestinou. Egypt se roztříštil na mnoho malých států. Etiopští králové ovládli Horní Egypt a dobyl Menfis. Vůdce lybijských žoldnéřů Šešonk I. zakládá XXII. dynastii. Významným panovníkem byl Osorkon I.
ARCHITEKTURA.
Byl dostavěn Chonsův chrám v Karnaku. Vzniká nová úprava nádvoří chrámů. Ve sloupové galerii se mezi sloupy (do poloviny jejich výše) buduje zeď. V oblasti delty stoupá uctívání boha Usíra.
SOCHAŘSTVÍ.
Neobyčejně jemně modelované zapuštěné reliéfy (barevné).
KRÁLOVNA KAROMAMA. XXII. dynastie, byla zdokonalena technika odlé-vání do bronzu a pro velké sochy. Oživení povrchu se řeší damaskováním (vykládání zlatými, stříbrnými drátky) a emaily. Socha má výšku 59 cm.

Tuesday, August 21, 2007

MALBA.

TANEČNICE SE DVĚMI HUDEBNICEMI. XVIII. dynastie, z Nachtejova hrobu. Naznačení pohybu, oživení v intenci hudby.
HOSTINA PŘI „SVÁTKU ÚDOLÍ“. XVIII. dynastie, z Nebamonova hrobu. Postavy tanečnic jsou zobrazeny přes sebe, tváře hudebnic zepředu (výjimka v celé egyptské malbě).
MALÝ HONÁK. XVIII. dynastie, z Nebamonova hrobu; svěžest a živý rea-lizmus, řasení siluet a vlnivý rytmus, přirozenost scény.
ACHNATONOVY DCERY. Část fresky z Rodiny Achnatonovy se šesti dce-rami. Přirozená situace, hravost, dětské podoby. XVIII. dynastie.
KRÁLOVNA NEFERTARI. XIX. dynastie. Manželka faraóna Ramesse II., obětuje bohyni Esetě; snaha o přirozenost.
*V době XX. dynastie nástěnná malba upadla na úroveň ilustrací pohřebních knih.

Sunday, August 19, 2007

SOCHA ACHNATONA V KARNAKU.

Přehnaný realizmus.
*RAMESOVSKÁ DOBA. Přináší opět návrat ke klasické tradici, ke ztrnulosti postav, ale přetrvává částečný vliv živosti z Amarny. Schematičnost postav je doplněna živostí a pohybem, intenzitou děje (ale ne u náboženských výjevů v hrob-kách). Styl se stal graciézní, bez exprese, štíhlé postavy jsou v harmonickém postoji, tváře mají milý úsměv až se ženskou laskavostí. Vznikají společná sousoší bohů a faraóna. Prosadila se snaha o kolosálnost soch panovníka zakomponovanou do archi-tektury (kolosy před pylony); vyjadřují moc faraóna.
MEMNONOVY KOLOSY. Nyní stojí osamoceně, dřívější pylon největšího zádušního chrámu Amenhotepa III., postavený z nepálených cihel se již dávno roz-padl. /V souboru Chrámů miliónu let/. Sochy kolosů jsou z křemence, výška 16,5 m.
SOCHA KRÁLOVNY Hatšepsovety. Z bílého mramoru, výška 196 cm. Má předepsaný postoj, přísnost je zjemněna půvabem těla a přívětivou tváří.
KRÁLOVNA TEJE. Reliéfní portrét matky Achnatona.
SOCHA RAMESSE II. v Karnaku, hieratická perspektiva, malá postava jeho manželky Nefertari.

HLAVA KRÁLOVNY NEFERTITI.

Žena faraóna Achnatona, podílela se na vládě i reformách. Plastiku vytvořil sochař Tutmos v ateliéru v Amarně. Výška je 50 cm, je z polychromovaného vápence. Patří k nejkrásnějším portrétům žen všech dob.
TORZO NEFERTITI. Pečlivé studium aktu pod přiléhavou látkou. Bůh slunce ATON vzývá věřící, aby neskrývali tělo stvořené bohem, zrozené z paprsků slunce. Na plastice je nejlépe vyjádřená smyslnost ženského těla v Egyptě.

Thursday, August 16, 2007

AMARNSKÁ DOBA

. 20 let. Okolo města byly vztyčeny stély vyznačující v reliéfu hranice a význam města. Nová ideologie motivovala citovější vztah k realitě jako láskou naplněný život. Písaři píší živějším jazykem. Do dříve nehybných obrazů přírody proniká pohyb a vánek; u lidských postav je větší pozornost k anatomii (uši a prsty). V každém domě měly stélu s motivem Achnatonovy rodiny (faraón s Nefertiti a šest dcer) se slunečním kotoučem Atona v horní části (jako záruka blahobytu na zemi) – zachycenou v živých bezprostředních scénách, jako opak k oficiální okázalo-sti. Něžnost se stala pravidlem. V hoře u Amarny je 25 hrobek, realisticky vyzdo-bených, s živostí, smyslností a intenzivní duchovností. Sochař Tutmos modeloval ži-vé portréty v hlíně. Nefertiti a Achnaton pomohli uvolnit dogmata kánonů; těla jsou zženštělá, křehká, v přirozených postojích, se zakulacenými boky. Portréty jsou okouzlující i znepokojivé. Nahé děti si hrají na polštáři. Umění se věnuje hledání pravdy; postavy jsou neidealizované a nestylizované, inspirované přirozeností a stu-diem přírody. Ze scén vyzařuje intenzivní život, jemnost a různorodost postojů, popi-snost detailů. Achnaton vyžaduje na svých podobiznách maximální pravdivost.

Tuesday, August 14, 2007

SOCHAŘSTVÍ.

Reliéfy se polychromováním často podobají nástěnné malbě. V královských hrobkách je hlavním námětem faraón mezi různými bohy a doprovodné hieroglyfické texty a ilustrace knih mrtvých. V zádušních chrámech, na pylonu se prosadil nový námět, král bojující na válečném voze taženém koňmi (bitva u Kadeše), jako symbol velkých činů panovníka bojujícího za Egypt; nebo motiv cesty do cizích zemí. V hrobkách úředníků je námětem reálný všední život; obraz „šťastného dne“; hostiny s hodovníky ozdobenými květy a tančícími při hudbě; lovy a chytání ryb; důležité události v životě; zařízení dílny či oddíly vojáků. Muži i ženy jsou podřízeni ideálu krásy = mladá, pružná, štíhlá těla s půvabnou až dětskou tváří s velkýma očima.

Sunday, August 12, 2007

HROBKY V ÚDOLÍ KRÁLOVEN.

(XVIII.-XX. dynastie). V údolí „Místo krásy“ je místo králových dětí. Je zde přes 100 hrobek dětí a královen.
HROBKA NEFERTARI (hlavní žena Ramesse II.), nejkrásnější hrobka v Egyptě. Objevena roku 1904; po restaurování byla pro veřejnost uzavřena. Je zde 500 m2 maleb a reliéfů. Námětem je duchovní cesta duše sestupující do záhrobí, odkud vyjde ven a spojí se slunečním bohem Re. Od vstupu chodba klesá; v předsíni je motiv krá-lovny s Usírem a Anupem, ve vstupní síni je vlys s kobrami a pštrosími pery, upro-střed je démon držící symboly věčnosti. V boční síni je výjev sedmi nebeských krav a je zde Anup balzamovač. Královna obětuje Hathoře a Selketě. Maat, bohyně kos-mického řádu, pravdy a spravedlnosti je při vstupu do sarkofágové komory. Dále je Nefertari u strážců sedmi bran Usírovy říše. Královna je vedle bohyně Eset, pak vedle bohyně Hathory. Na pilířích vedle sarkofágu je bůh Usíre s žezlem a s důtkami.
HROBKY SOUKROMNÍKŮ. (Dvořanů). Bylo jich prozkoumáno přes 500. Výjevy z prostého všedního života zde převažují. Námětem je ještě pohřeb zesnu-lého. Obvykle Hrobky měly vnější nádvoří, kapli a pohřební komoru v dlouhé, hluboko vytesané chodbě. Na průčelí vchodu byly stély, v zadní části hrobu byly sochy mrtvého. Pohřební komora byla přístupná jedině šachtou. Živé a svěží malby v kapli byly s náměty šťastného života v luxusu vyšší společnosti.
HROBKY ŘEMESLNÍKŮ. Těch, kteří stavěli a tesali v Údolí králů. Ve vesnici Deir El-Medina. Před otevřený dvůr si stavěli malý pylon, na kapli přistavěli malou cihlovou pyramidu a na jejím vrcholu byl zobrazen zesnulý, jak uctívá boha slunce (na malém pyramidionu).

Labels:

HROBKA TUTANCHAMONOVA.

Nalezena roku 1922. Čtyři roky trvalo zpraco-vávání předmětů z místností; další čtyři roky vyprazdňování sarkofágu. Nástěnnými malbami zde byla řešena jen sarkofágová komora (zlatá místnost) zlatožlutým podkladem. Na severní stěně je námět faraóna se žezlem a obřadními důtkami před bohyní nebes Nut; vpravo je faraón jako bůh říše mrtvých Usíre, se svým nástupcem (faraónem Ajem), který Tutanchámonovi provádí obřad „otvírání úst“. Vlevo je fa-raón s pokrývkou hlavy nemés, za ním je jeho „Ka“ a představuje se Usírovi. Na zá-padní stěně jsou texty z knihy Amdut (cesta podsvětím po 12 nočních hodin, přes 12 božstev, symbolizovanými paviány). Na východní stěně, 12 nejvyšších rádců táhne na lyžinách sarkofág.. Na jižní stěně je faraón s bohem Anupem a bohyní Hathor. U vchodu do síně stály dvě pozlacené dřevěné sochy kráčejícího faraónova „Ka“. Dále tu bylo 413 vešebtů (sluhové v podsvětí); 29 jich mělo na oděvu texty z knihy mrtvých; některé byly ze dřeva, z terakoty, fajánse i z kovu. V předsíni stál faraónův trůn ze dřeva, potažený zlatou fólií, s malovaným výjevem Atona-slunce, Tutan-chamóna a královny (dcery Achnatona). Byla zde i skříň s kanopami, strážily ji čtyři sošky bohyň z pozlaceného dřeva. Nejvýznamnější je Tutanchamonova zlatá maska z ryzího zlata (10 kg), vykládaná perlami a drahokamy.

Friday, August 10, 2007

, Muti a Chonse), v levé části je nyní mešita.
HROBKY V ÚDOLÍ KRÁLŮ. 62 hrobek z XVIII.-XX. dynastie. Hrobku tvoří několik sálů a komor spojených chodbami, vytesaných ve skále, zdobených barevnými reliéfy a nástěnnými malbami. Chodby s jednou i více halami, někdy i s pilíři a sloupy. Některé hrobky jsou vytesány až 80-100 m do hloubky skály. Nedaleko za vstupem bývá chodba přerušena šachtou, která jednak měla zabraňovat ve vykrádání hrobek a jednak k zachycování dešťové vody. Voda tu symbolizuje na-ději na transformaci, znovuzrození. Mrtvý faraón se solarizuje v Usírově království a pak splyne s bohem slunce Reem. Voda připomíná vznik a sebestvoření boha Atuma. Zdejšímu skalnímu útvaru vévodí vrcholek připomínající pyramidu-Al Kurn. Po-slední objevenou hrobkou byla Tutanchamonova. Poslední zde vytesaná patřila fa-raónovi Ramesseovi XI. Hrobky nejsou spojeny se zádušními Chrámy miliónů let. Výjevy maleb a reliéfůjsou ryze náboženské, se spoustou textů z knih určujících chování zemřelého v podsvětí (Kniha bran, Kniha mrtvých,, Kniha jeskyní, apod.).
HROBKA SETCHIHO I. V předsíni jsou výjevy a texty; bůh Re je nazýván 75x ji-ným jménem, nakonec jménem faraóna (způsob ztotožnění). V síních bůh Hor před-stavuje faraóna dalším bohům, Usírovi, Hathoře,… Dále je Setchi v obětí různých bohů. Na výjevech na stěnách faraón prochází zkouškami a utrpením, aby mohl vstoupit do Usírovy Říše. Na dalších stěnách je stvoření slunečního kotouče = znovuzrození Rea (každý den ráno).

CHRÁM V LUXORU.

Théby byly od VI. dynastie hlavním městem Horního Egypta. Největší rozkvět zde byl za XVIII. dynastie, žilo tu až půl miliónu obyvatel.
Chrám založil Amenhotep III., rozšířil ho Tutanchamon a Ramesse II. Příchod od Karnaku lemuje alej sfing, původně s beraní hlavou. Pak následují dva obelisky (výš-ka 25 m), symbol slunečního paprsku (od roku 1836 je jeden v Paříži). U vstupní brány jsou dva mohutné kolosy (sedící postavy Ramesse II. s královnou Nefertari u pravé nohy). Pak je mohutný pylon Ramesse II. (šíř-ka 65 m, výška 23 m); za ním je nádvoří Ramesse II. (50 m široké, 57 m dlouhé) jež vybočuje z osy chrámu. Okolo nádvoří jsou dvě řady (74) papyrových sloupů, mezi nimiž stojí sochy krále. Dále je velká kolonáda (14 sloupů). Před vstupem do nádvoří Amenhotepa III. stojí dvě dvojité sochy Amona a Mut, za nimi na stěnách jsou reliéfy s výjevy ze „Slavnosti údolí“. Na západní stěně je výjev procesí bárek z Karnaku do Luxoru, východní stěna zobrazuje jejich cestu zpět. Ze tří stran jsou dvě řady sloupů. Navazuje hypostylová síň s papyrovými sloupy (200 let před hypostylem v Karnaku). Pak je Římská svaty-ně (užívána za nadvlády Říma). Ve svatyni zrození jsou reliéfy symbolického „bož-ského zrození“ Amenhotepa III. (spojení jeho matky Mutemvie s Amonem). Ale-xandr Veliký zde vybudoval svatyni bárky. Při „Svátku údolí“ (Opet), se zde konalo rituální představení : Faraon, jakožto Amon, zavedl svou ženu do ztemnělé „Síně božského zrození“ k Thovtovi (bůh s hlavou ibise), který ji předpověděl brzké narození dítěte. Amon pak nařídil Chnumovi (božskému hrnčíři), aby vymodeloval chlapce a jeho „Ka“ (božského nesmrtelného ducha dítěte. Královna v přítomnosti Hathory, Esety a Nebthety otěhotní a porodí božského syna (syna Amonova). U vstu-pu v pravé části Ramesova nádvoří jsou svatyně (Amona

Wednesday, August 08, 2007

Je zde největší zastropený sál na světě.

První chrá-mový pylon (z období XXX. dynastie) má výšku 43,5 m a šířku 113 m. Velká sloupová síň byla postavena za faraóna Setiho (1304-1290 př.n.l.) a za Ramesse II (1290-1225 př.n.l.). Cihlová zeď kolem areálu (Amonovy hradby) je ze XXX. dyna-stie. Před prvním pylonem směrem k Nilu je alej sfing s beraní hlavou (Amonovo posvátné zvíře, mezi tlapami drží sošku Ramesse II.). Od desátého pylonu vedla druhá alej sfing (asi 200 m do areálu chrámu bohyně Mut) s odbočkou aleje sfing k Nilu. Z Amonova komplexu vedla třetí alej sfing z Chonsova chrámu do přístavu (pro posvátné bárky). Čtvrtá alej sfing vedla také z chrámu boha Amona k přístavu posvátných bárek. Hlavní alej sfing vedla okolo boční hradby chrámu mut až do Lu-xoru. Při Svátku údolí se za účasti procesí plavily bárky Amona, Mut a Chonse po Nilu do Luxoru. Zde se oslavovalo (připomínalo) spojení Amona s Mut, z něhož se narodil Chons. Z Amonova chrámu v Karnaku až ke chrámu v Luxoru (2,5 km) vedla obřadní cesta. Všechny tyto chrámy byly kanály propojeny s Nilem, na lodích se vykonávala i návštěva Chrámů miliónů let na západním pobřeží. V Thébách všichni panovníci od počátku Nové říše podporovali chrámové komplexy v Karnaku a dávali sem i své sochy. Mezi třetím a čtvrtým pylonem je nádvoří „skrýše“, bylo zde odkry-to 7000 bronzových sošek a 900 kamenných soch.

Monday, August 06, 2007

AMONŮV CHRÁM V KARNAKU.

Hlavní části z XVIII.-XX. dynastie; vše-chny stavby v době od XII. dynastie (Senvosreta I.) – XXX. dynastie. Chrám má dvě osy; od východu na západ a od severu na jih (to představovalo Nebesa a Zem; bož-skou a královskou moc. Jsou zde tři hlavní posvátné areály : boha Monta (místní bůh války); boha Amona (hlavní bůh Théb); bohyně Mut (žena boha Amona). Amon + Mut + Chons (jejich syn) = thébská triáda. Areál má 10 pylonů, čtyři nádvoří, posvát-né jezero, alej sfing. V bráně druhého pylonu je několik velkých soch Ramesse II. Následuje velká hypostylová síň se 134 sloupy, dlouhá 52 m, široká 103 m. Hlavní loď má 12 papyrových sloupů s otevřeným květem (výška 22,4 m). 122 sloupů v boč-ních lodích hypostylu (výška 14,7 m) symbolizuje prvotní močál (vznik světa a živo-ta). Na vnitřních zdech jsou reliéfy s výjevy z náboženských bohoslužebných rituálů; na vnějších zdech výjevy válečné.

Labels:

Saturday, August 04, 2007

MALÝ SKALNÍ CHRÁM NEFERTARI, V ABU SIMBELU.

Zasvěcený bohyni Hathor. Byl také přemístěn r. 1964-68. Ve skalním průčelí je šest stojících kráčejících soch (vysokých 10 m). Čtyři zobrazují faraóna Ramesse II., dvě královnu Nefertari, která na zemi ztělesňovala bohyni Hathor (ženu Sokola Hora, boha slunce, ochránce faraónů). Má na hlavě Hathořinu korunu (sluneční kotouč mezi kravskými rohy). Uprostřed soch je vchod do síně se šesti pilíři s hlavicemi s motivem hlavy Hathory. Na tuto síň navazuje příčně místnost, na jejíž koncích jsou malé cely vedoucí do svatyně. Zde je výklenek se sochou Hathor v podobě telete, které ochra-ňuje krále. Motivy reliéfů na stěnách zachycují krále a královnu při uctívání různých bohů.

Thursday, August 02, 2007

SKALNÍ CHRÁM RAMESSE II. V ABU SIMBELU.

Přemístěn v r. 1964-68. Abu Simbel je na jižní hranici s Nubií, nyní je zde přehrada. Chrám sloužil k uctívání bohů Réa, Amóna, Ptaha, a Ramesse II. V den rovnodennosti svítí slunce přes 60 m chodbu na sochy bohů. V průčelí skalního chrámu jsou čtyři obrovské sedící sochy Ramesse II. (vysoké 20 m). U kolosů jsou malé postavy (zleva : matka, princ a manželka; 2. kolos = tři princezny; 3. kolos = královna, princ a princezna; 4. kolos = princezna, královna a princezna. Na horním okraji stěny za kolosy, je řada 33 moudrých paviánů (výška 2 m). Dole, u nohou kolosů je uprostřed vstupní brána do velké síně (18 m dlouhá) s osmi stojícími sochami boha Usíra s hlavou faraóna Ramesse II.

Wednesday, August 01, 2007

RAMESSEUM.

Jedem z Chrámů miliónu let, zádušní chrám; postavil Ramesse II. Mezi chrámem a vodním kanálem (napojeným k Nilu), byla vodní nádrž. Z ní byl přístup do brány prvního pylonu. Vlevo a vpravo na prvním nádvoří byly řady slou-pů. Vlevo navazoval královský palác. Před druhým pylonem stál kolos (vysoký 20 m) faraona Ramesse II. Za druhým pylonem bylo druhé nádvoří (okolo se dvěma řadama sloupů). Před hypostylovou síní byly dva kolosy Ramesse II.; vpravo stál ma-lý chrám matky Mut-Tuji a manželky Nefertari. Za hypostylem byla síň bárek, pak síň litanií a vzadu svatyně. Zde faraón slavil slavnost Sed (1x za 30 let), která obnovovala síly panovníka i síly celého národa. V síni bárek byla nástropní malba hvězdné oblohy. V celém areálu byla ještě skladiště a správa budov.